Když se po dnech a týdnech oprav a úprav obří vrták znovu zakousne do zdí, aby vydobyl nový prostor.
Když parta kluků objeví v haldě nepotřebného šrotu starou krabici s cínovými vojáčky.
Když na pokusné plantáži po létech nezdarů natáhne pšenice svoje zelené prstíky vstříc umělému světlu.
Když se dá starý ubrus přešít na báječné šaty, úplně jako pro princeznu.
Když vývojáři testují s dělníky poslední pokus o výrobu alkoholu v odstaveném vagónu na Smíchovském nádraží a smích a zpěv je slyšet až na Andělu.
Tehdy metro zazvoní dávnou vzpomínkou na zlaté letní dny, plné slunce a smíchu.
Aspoň nakratičko.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
úplně vidím to zlaté slunce
neviathiel
úplně vidím to zlaté slunce zalévající svět
To je nádherný, takový malý
strigga
To je nádherný, takový malý okamžiky štěstí a naděje.
Tím je to smutnější
Aries
Tím je to smutnější
To se mi líbí!
Elluška
První drabble, které jsem z tohohle světa četla, takové okno plné obrazů. Chytlo mě, mám ráda postapo, budu si muset přečíst víc :)
Ach!
Rya
Ach!
Moc hezké obrazy, krásné
Arenga
Moc hezké obrazy, krásné plastické.
Všude může být občas příjemně
Killman
Všude může být občas příjemně.
Silný kousek, rytmizace přes
Faob
Silný kousek, rytmizace přes "když" vybuchne v pointě, která vlastně nabíledni, ale zpětně nasvítí i "neobvyklost" líčených "zázraků"... Tolik uvozovek potřebuji, abych jen komentoval Tvůj sugestivní text, kde to přitom vše do sebe zapadá i bez berliček...!