Metabolická výměna

Owenův byt působil vždycky trošku prázdně, ale teď Toshiko připadal ještě prázdnější. Zmizelo jídlo, pití, pasta na zuby, všecky ty věci, které napovídají, že někde žije živá bytost.
Pozorovala Owenovu křehkou postavu shrbenou na okraji pohovky. Zoufale toužila udělat něco, co by mu pomohlo, a zoufale netušila, co by to mělo být.
„Trochu ti vyvětrám,“ vyhrkla. „Je tu nedýchatelno.“
„Já nemusím dýchat, Tosh,“ upozornil ji. „V podstatě můžu nabírat vzduch do plic a zase ho vypouštět, je to nezbytné k tomu, abych s tebou mohl komunikovat, ale fakticky nejde o metabolickou výměnu. Nepotřebuju vzdušný kyslík.“
Zhluboka vydechla. Ona kyslík potřebovala.