"Tak už jen vytřu a jsme připravení na návštěvu," volám z kuchyně a jdu si konečně uvařit ranní kávu.
"Ty nebudeš dělat ty plněné minirohlíky? Já je všem slíbil," ozve se překvapeně z obýváku.
"A to si mi chtěl říct kdy?!" vztekám se a hledám hodiny. Je deset. Těsto bude kynout hodinu a půl. Potom půl hodina než to smotám, další půl hodiny kynutí. A pak tak hodina než se všechny plechy napečou. Do dvou bych měla stíhat. Letím ke špajzce najít nutné suroviny.
"Kurňa! Jakube! Kde je ta pitomá mouka!" ječím jak blázen. Obratem na lince přistává rezervní pytlík.
Aneb jak to u nás vypadá, když si pozveme návštěvu a všichni ví, že mě to v kuchyni baví.
Naštěstí jsem tehdy nic nepřipálila. Jen jsem jednu várku zapomněla naplnit šunkou.
Dokonalý hostitel sice nejsem, ale vždycky se snažím uvařit nebo upéct něco nového. Takže když se stavíte na hlášenou návštěvu, určitě vám něco uklohním.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To můžu potvrdit! Tys nás
Bilkis
To můžu potvrdit! Tys nás vždycky skvěle nakrmila. ;)
Děkuji. Jsem ráda, že vám
Eillen
Děkuji. Jsem ráda, že vám chutnalo :-)
To zní lákavě :-)
Peggy
To zní lákavě :-)
:-)
Eillen
:-)
Já chci na návštěvu, umírám
strigga
Já chci na návštěvu, umírám hlady! :D
V takovou dobu se ani nedivim
Eillen
V takovou dobu se ani nedivim. :-o
A potěšilo by více slané či sladké?
To zní lákavě!
neviathiel
To zní lákavě!
Jen nevím, jestli bych reagovala takhle klidně, kdybych se dozvěděla, že někdo za mě beze mě něco slíbil a ani mi to neráčil sdělit :-P Ale možná je to jen moje zkušenost s rodinnými sešlostmi
Po nekolika letech uz to beru
Eillen
Po nekolika letech uz to beru sportovne. Mam doma takoveho brutalniho flegmatika, ze i kdyz nadavam, tak jen mlci a ceka az me to prejde. Pak mi uvari kavu nebo caj a poda mi knizku. Je pravda, ze v tomto ptipade byla prijata informace s klidem. Nadavani prislo az pri motani a plneni tech malych nesmyslu...