Vyšehrad

Obrázek uživatele neviathiel

Uzavřený případ - 1. část

Přístupnost: od 12 let
Varování: vražda
Shrnutí: V každém správném detektivní seriálu si autor má zastřílet do vlastních řad. Co si budeme povídat, postav je dost, chce to trošku pročesat.
Poděkování: Aries za mnoho práce při betareadu.

Obrázek uživatele neviathiel

Tma - prolog

Přístupnost: od 12 let
Varování: strašidelné
Poděkování: Aries za betaread.
Poznámka: Jak vidno, jsem nápaditá při vymýšlení názvu. Za tenhle taky děkuji Aries.

Obrázek uživatele neviathiel

Vyšehrad

Seznamte se, vyšehradská mordparta. Přebírá všechny zločiny, nad nimiž normálním kriminalistům zůstává rozum stát a vlasy se ježí hrůzou. Pravda je taková, že i ostříleným policajtům se občas ježí vlasy hrůzou z nich.

Karel Vrbenský. Přitažlivý, ale komplikovaný chlap. Nemá jen zvláštně pronikavý pohled, jako když vám vidí do duše. On vám skutečně do duše vidí. Jeho dar je zároveň prokletí.
Helga Millerová. Zdatná patoložka a vyšetřovatelka, která opravdu není žádné ořezávátko.
Jeremiáš Ditrich. Chytrý hodný kluk, který skvěle vychází s lidmi i nelidmi. Vyzná se v čarách i runách. Chraň vás Kazi, abyste ho podceňovali.
Erik Kaminski alias modrooký ďábel. Pokud víte, jak se jmenuje, patrně ho znáte tak dobře, že se mu vyhejbáte jako vodník Sahaře.

Mordparta má spolupráce i protihráče, a někteří jsou zvlášť vytrvalí.
Aleksandr Kosturak. Kdesi na cestě mezi nezodpovědným floutkem, mafiánským zabijákem a démonem.
Olena Ševčuk. Magické zřídlo. Chraňte vás všichni bohové, abyste podcenili ji.
Občas se mihne Evžen Vulpes. Neštvěte ho, občas kouše.

Více na budec.net

Obrázek uživatele neviathiel

Uzavřený případ 3

6. května 1998

Obrázek uživatele neviathiel

Tma 3 - Svědkové

Další část detektivky se strašidelným kostlivcem. Představili jsem si místo činu a oběti. Teď se něco dozvíme od svědků.
Uhodli jste vraha?

Obrázek uživatele neviathiel

Uzavřený případ 2

25. května 1998

Obrázek uživatele neviathiel

Tma 2 - Pohřešovaní

Čtyři mrtvoly. Pět pohřešovaných.

Obrázek uživatele neviathiel

Tma 1 - Nález

Přístupnost: od 12 let
Varování: strašidelné
Poděkování: Aries za betaread.

Obrázek uživatele neviathiel

Vrchol

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: http://sosaci.net/node/38908

Drabble: 

Tabitha shodila batoh. Protáhla se. Spokojeně rozhlédla. Další vrch dobyt. Dole kousek pod hřebenem zahlédne jezero a dostane nápad.
Tabitha je prázdnota a rozumí si se zrcadly. Načrtne kouzlo na vodní hladinu a čeká.
Aleksandr je rozcuchaný a mžourá. "Jsou tři ráno," zasténá místo pozdravu.
"Podívej," odpoví Tabitha a natočí kapesní zrcátko k horám.
"Taky jsem kdysi chodil," zívne Aleksandr.
"Chtěla jsem vědět, jestli jsi v pořádku. Vyslýchala mě policie. Řekla jsem jim všechno, jen ne o tobě. Nechali mě být. Prý toho na tebe mají dost."
Aleksandr mlčí.
"Je mi to jedno," dodá Tabitha. "Díky tobě žiji. Dlužím ti."

Obrázek uživatele neviathiel

Jedno po druhém

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Karel Vrbenský přecedí kafe přes filtr a povzdechne si. Před prací s obětmi otřesných zločinů utekl na kriminálku, ale vracela se jako bumerang.
Jedno po druhém. Soustředit se na pátrání.
Jak Aleksandr Kosturak našel tu laboratoř? To tady nezjistí. Návrat k profilu po návratu do Prahy.
Co nejvíce detailů laboratoře a členů Milice. Důkladně prohlédnutí vzpomínek Tabithy Wells. Tohle za něj nikdo neudělá.
Pokud ho Tabitha pustí do hlubších hladin vědomí, zjistí modus operandi únosců. Pokud.
Pokud ano, zjistí, kam ji Kosturak vzal.
Nepustí ho.
První informace je příliš důležitá. Druhou musí oželet.
Odlevituje kafe ven a zapálí si potřetí.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

V mé hlavě

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Telepat jí zapálí druhou cigaretu.
"Nemusíte nic říkat. Když mně to dovolíte, uvidím vaše vzpomínky."
Vážně ji žádá, aby mu dovolila přehrabovat se jí v hlavě?
"Ne," řekne telepat. "Stačí, když mi vědomě vzpomínku ukážete."
"Vypadněte z mé hlavy."
"Nelezu vám do hlavy."
K Aleksandrovi ho nepustí. Zůstane záhadou jejího vnitřního vesmíru.
"O něj nejde. Víme, kdo je."
Tabitha vyčaruje štít.
"Stačilo vás pozorovat."
"Nic neprovedl."
"Teď ne," kývne telepat. "Ale nebyl opatrný. Neprovedl potřebná kouzla. Proto jsme našli vás."
"Nestihl to." Tabitha típne cigaretu. "Nechte ho být."
"To vám nemůžu slíbit. Pokud ho budete krýt, nenecháme být ani vás."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Mezi čtyřma očima

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

"Nic jsem neprovedla."
"Tak proč nechcete nic říct?"
"Nemám co. Vždyť jsem vám řekla všechno. Kolikrát to chcete slyšet?" Tabitha se dívá na Merrilla jako na idiota.
"Jdu na vzduch," prohodí telepat. "Pokud chcete, můžete jít se mnou."
Okouzlující. Zlej polda na chvíli odejde?
"Půjdu," řekne Tabitha.

Zapálí si hned za dveřmi. Tabitě nabídne taky.
"Díky."
Potáhne a nastaví tvář větru.
"Pro vás je to půl světa daleko," řekne telepat. "Pro mě ne. Nechci se bát o svou rodinu a přátele."
"Nebudete muset," odpoví Tabitha. "Je po všem."
"Jsou snad pachatelé za mřížemi?"
"Nevím ani, jak vypadají. Nemůžu vám pomoci."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Otupělost

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

"Je to důležité?" zeptá se Tabitha. Kličkování mezi otázkami ji unavuje.
"Ano. My nesmíme nic zanedbat, a vy nesmíte krýt trestnou činnost?"
"Je trestné být obětí zločinu?"
Telepat jí přisune fotografii.
"Znáte ho?"
Je to Aleksandr. Tabitha je unavená. Doufá, že nedala najevo překvapení.
"Nevím." Hledí do fotky, ne na telepata. "Nevzpomínám si." Zvedne oči k telepatovi. "Netuším, jak se jmenuje."
"Uvidíme," prohodí Merrill, který doteď mlčel.
"Nemůžete mě bezdůvodně zadržovat. Jsem obviněná?"
Telepat si ji prohlíží jako ostříž.
"Zatím ne," odpoví telepat. "Zadržet vás můžeme až osmačtyřicet hodin, a já se od vás nehnu, dokud mně neřeknete celou pravdu."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Na čistém vzduchu

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Detektiv Merrill se zastaví uprostřed kroku. "Co jste zjistil?"
"Nešel jsem daleko," odpoví jeho český protějšek.
Merrill jeho jméno nedokázal ani zopakovat, natož si je zapamatovat. Zato mu z něj běhal mráz po zádech a zbytku oddělení taky.
"Potlačené vzpomínky?" navrhne Merrill.
"Všechno si pamatuje, ale něco skrývá. Nejde o ten únos Milicií. Stalo se něco dalšího."
"Ona si pamatuje, jak se odtamtud dostala, že?"
Telepat přikývne.
"Možná by bylo lepší, kdybyste výslech vedl vy. Podle Vyšehradských jste nejlepší."
"Možná," kývne telepat a zapálí si cigaretu. "Předvolejte ji. Promluvíme s ní, jen my dva a ona. Připravím se na to."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Výslech

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Přijdou dva. Muži v černém. Jako z pověstí o ufonech. S tím rozdílem, že ke kravaťákům mají hodně daleko. Ten, co nemluví, má delší vlasy, svetr a černobílý šátek na krku.
Vedle Tabithy sedí její matka, otec a o osm let starší sestra, se kterou si nikdy nerozuměly, ale teď si připadá v jiném vesmíru, sama proti všem, kdo ji nechtějí nechat na pokoji.
"Pamatuji si jen útržky. Nevím, kde mě věznili."
"Našli jsme to místo. Bohužel bylo už opuštěné."
Ten druhý ji provrtává pohledem. Určitě je voda. Možná telepat. Sakra.

Když opustí dům, telepat řekne detektivovi jediné slovo:
"Lže."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Tečka za větou

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Dům vypadal normálně. Nezdálo se, že v něm bydlí dvojice čarodějů. Bydlela.
Jako první schovala společné fotky. Byly všude, kam se podívala.
Jimmyho šuplíky s oblečením obcházela. Jeden jeho svetr našla ve své zásuvce. Přičichla k němu a rozbrečela se jako želva.
Jimmyho pracovnu nechala nakonec. Nechtělo se jí tam.
Bedna s nářadím putovala do další krabice. Tabitha se natáhla po krabičce na poslední polici, omylem ji shodila a všude po zemi se rozběhly kovové matice.
Přijela mamka a vše vyklidila, zatímco Tabitha usrkávala kafe a zírala do prázdna.
Krabice nechala u Jimmyho rodiny na půdě.
Druhý den dorazili kupci.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Nad oblaky

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Nad mraky vychází slunce. Tabitha je pozoruje a přemýšlí, zda někdy viděla východ slunce z letadla. Možná. Dávno. Předtím.
Mraky vypadají jako šlehačka a nad nimi se vznáší dávno rozbité sny.
Tabitha se uvelebí v sedačce a zavře oči. Téměř se cítí bezpečně.
Letadla nezanechávají magické stopy. Tu spoušť jednou někdo najde, a zavolá k tomu nejspíš speciální oddělení kriminálky, ale Tabithu nikdy nenajdou.
Sní
o volajících krůpějích krve
o azbuce na hřbetech knih v Aleksandrově bytě
o vyděšené tváři sestry Jolany
o spečené krvavé hmotě a zkroucených přístrojích

A pak o někom, kdo si prohlíží její ztracený zásnubní prsten.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Konec

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Rána je jen povrchová."
Aleksandr přikývne. Osahá okolí obvazu. Stoupne si k zrcadlu. „Pokaž meni pravdu,“ řekne a prohlédne si novou černou skvrnku v pravém oku.
„Měl bys na sebe být opatrnější.“

Tabitha si prohlédne jizvy na svých rukách a důkladně je schová pod rukávy. Pomyslí na batoh, který zůstal kdesi na hotelu v Praze. Její a Jimmyho batoh. Musí dojít na policii. Musí vymyslet nějakou věrohodnou historku pro svět.
Musí?
"Pojedu domů."
Vezme stříbrný prsten, promluví s kruhem prázdnoty v něm a podá jej Aleksandrovi. „Až ti bude nejhůř, zavolej mě.“
"Možná jednou," usměje se on. "Za sto let."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Brána

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Bolest nad uchem. Jako kdysi před lety.
Je zpátky, kolem něj lékaři a přístroje, ale na umírání jste vždycky sami. Zdá se mu, že vidí Olenu.
Kdo je tahle žena, která s ním třese a volá jeho jméno?
„Musíme zmizet," proboří se skrz krvavé skvrny.
Tabitha.
„Oheň,“ vyrazí ze sebe Aleksandr.
Tabitha ho podepře a oba odklopýtají ke dveřím do suterénu. Aleksandr se opře o zeď. Tabitha kopne do zámku.
Vstříc vyletí horký vzduch.
Když Aleksandr zahlédne plameny, zastaví se. „Pomoz mi,“ řekne ohni. „Prosím. Otevři mi cestu.“
Plameny změní směr.
„Pojď,“ řekne Aleksandr Tabitě a oba vstoupí do plamenů.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Zásah

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Aleksandr posílá plamínek nejkratší cestou. Jako blesk do země se sveze do palivové nádrže hlavní elektrocentrály. Nádrž praskne a oheň se vítězně rozběhne do okolí. Dosáhne do skladu paliva, s ohlušujícím třesknutím pohltí první kanystr, a další a další.
Aleksandr a Tabitha se skryjí za křídlo domu. Pod zemí zuří magie uvolněná od umírajících částeček lidských těl. Ukradli ji a zneužili. Magie neodpouští.
K Tabitě se řítí vzteklý ohnivý vír. Nestihne vykřiknout. Vír proletí jejím tělem jako kdyby byla vzduch.
Přidušený výkřik.
Aleksandr klečí na zemi, tvář má zkroucenou bolestí a tiskne si ruku nad ucho. Mezi prsty prosákne krev.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele netopýr budečský

Krmení

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Krmič dorazil druhý den za raného soumraku.
"Jídlo! Vstávat, nehlaste se všichni!"
No jo, trošku jsme včera slavili stěhování. Bicášek zamachroval a donesl asi sto dvacet nájmů.
Otevřel jsem jedno oko a vzápětí byl vytažen ven z hroznu netopýrů, krásy a dokonalosti na světlo boží. Bicáček nestihl ani začít nadávat a skončil na ruce vedle mě.
Vyměnili jsme si naštvané pohledy. Ucítili jsme cvrčky. Zapředl jsem radostí. Bicáček taky.
"Kazimíre, asi jsi přišel o zákazníky," prohlásil krmič. "Ti dva pitomci přišli k rozumu."
Vyměnil jsem si s bicáčkem nechápavý pohled. Jeden pitomec je jasně on, ale kdo je ten druhý?

Obrázek uživatele neviathiel

Slyšet

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Železné dveře do suterénu hlídá kamera. Mají jen jeden pokus a neznámo málo času.
„Musí tam být elektrocentrála,“ řekne Aleksandr. "Slyšela jsi motor?"
„Dejte mi své uši,“ řekne Tabitha kapkám vlastní krve. A nehlaste se všechny.
Bzučení přesáhne práh slyšitelnosti. Tabitha má stovky uší. Obrací se do různých směrů a když je bzučení nejsilnější, ukáže Aleksandrovi směr..
„Tady. První podzemní patro.“
Teď je řada na něm. Konečky prstů se dotkne země na zem a volá oheň. Tabitha mu položí ruce na ramena. Symbolická nabídka. Všechny síly vyčerpala před chvílí.
„Sbohem,“ řekne kapkám krve a nakreslí si na krk ochranné znamení.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Přísně tajné skladiště

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Tabitha ztrácí rovnováhu, proráží hladinu a zalyká se stovkami hlasů křičících v agónii.
„Tabitho, vrať se," volá Aleksandr.
„Tabitho,“ šeptá hlas zdušený slzami. Jimmy.
Tiskne jí ruce.
„Tady, na dně ležím," promluví čtvrtá kapka krve, "ale tělo volá.“
Po dlani bruslí bolest.
„Tady jsem,“ řekne čerstvá kapka krve.
Tabitha zalapá po dechu a musí se opřít o Aleksandra. Na dlani má krvavou linku.
„Nic lepšího mě nenapadlo,“ řekne Aleksandr. "Co jsi zjistila?"
„Nikdo tady není, jen spousta podivných přístrojů." Přísně tajné skladiště magie vytržené z těl čarodějů. "Celé to místo udržuje nějaká elektronika. Centrála je někde v prvním podzemním patře.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Únava

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/36861

Varování: nechuťárna

Drabble: 

„Tady, spirálou cestuji,“ řekne první kapka krve.
Tabitha stojí v setmělé místnosti vedle vysoké spirály tenkých trubiček s rudou tekutinou, které objímají oválné komory s náboji a kolotá v nich krev. Všude kolem kabely, hadičky, svítící monitory, podivné přístroje.
„Tady, zimou jsem ztuhlá,“ řekne druhá kapka krve.
Ledové krystalky na oknu v tlustých dveřích. Velká mraznička?
„Tady, nůž se ve mě koupe,“ řekne třetí kapka krve.
Tabitě se převrátí svět naruby. Ocitne se u nádrže plné husté rudé hmoty. Pohlédne do nádrže, na kovová ramena do ní zanořená.
Kapky ji volají.
Jedno kovové rameno praskne a zmizí v husté červeni.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Průvodci

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

V přízemí najdou jen prázdné místnosti s kabely pro osvětlení, několik graffiti, dvě zaprášené lahve od piva, špinavou ponožku a přetékající plastový popelník. Do vyšších pater vede rozbité schodiště bez zábradlí.
Země s nimi nechce mluvit. Země nechce mluvit s žádným člověkem, protože lidé v jejích útrobách skryli ďábelské mašiny, kterými koluje krev čarodějů.
Tabitha prosí o pomoc prázdnotu, sestavuje kouzlo a bodne se do prstu.
„Kde jste, krve kapky mé?“ řekne.
Dole pod zemí se probouzí kdysi její rudé krvinky. Uši má plné jejich hlasů.
Vybere si ten nejsilnější, nejzářivější hvězdu. Noří se do chladné země. Barvy světa pohasnou.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Stopa

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Tabitha se bodne do prstu. Z červeně vlastní krve se jí zvedne žaludek. Nechá skanout kapku krve na zrcadlo. Zrcadlo patří k prázdnotě. Tabitha je prázdnota. Aleksandrův je oheň a ten má k prázdnotě blízko.
Kouzlí on. Tabitha šetří síly.

Ocitnou se u rozlehlého opuštěného domu se zašedlou omítkou, červenou doškovou střechu, spoustu arkýřů, hromadami štěrku, kamení a písku a polorozpadlým plotem se značkou Soukromý pozemek - zákaz vstupu.
Tabitha nebyla měsíce venku. Vítr jí cuchá vlasy a chladí tváře. Venku je podzim.
"Pojď. Nikdo nás neuvidí," zašeptá Aleksandr. Posunuté vnímání není zvukotěsné.
"Už jdu."
Opatrně se protáhnou dírou v plotě.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Budoucnost, která nebude

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Prázdné bílé místo na prsteníku.
„Jimmy se vyslovil na Bealtaine. Svatba se měla konat přesně za rok. V červenci jsme sbalili batohy a odjeli procestovat bývalý východní blok. Slovanské země, bájnou Prahu a Budeč. Poznat místní lidi a život. Často jsme měnili plány. V Dráždanech jsme potkali partu studentů na prázdninách a se třemi jsme jednoho dne sedli na letadlo do Prahy. Nechali jsme batohy na hotelu a vyrazili do nejprofláklejšího místního baru. Oběma se nám udělalo špatně. Probrala jsem se v cele. Jimmyho jsem neviděla, dokud mně ho nezabili přímo před očima. Zbytek znáš.
Jaký je tvůj příběh, Aleksandře?"

Obrázek uživatele neviathiel

Jinde

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Probudí ji světlo. Slunce za oknem.
Její záchrance je pryč. Vrátil se pro ni. Vzal ji sem. Postaral se o ni.
A pak zmizel.
Tabitha vstane. Musí se chytit stěny, ale úzkost ji žene dál. Nezvládne to. Ne bez něj.
Najde ho v kuchyni. V ruce drží hrnek kávy. Tabitha si oddechne. Všechno je v pořádku.
Na stůl mezi ně nakreslí kouzlo. „Perevoď,“ řekne. „Ukrajinska.“
„Promiň,“ odpoví Tabitha zkroušeně. „Umím jen anglicky a španělsky.“
On ukáže na kouzlo. „Quid lingua matris?“
„Angličtina,“ řekne Tabitha kouzlu.
„Máš rodinu?“
Přikývne.
„Měla bys jim zavolat. Postarají se o tebe.“
Vzdušné zámky jsou napadrť.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Odchod

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Jolaně se zdá, že slyší kroky někde vzadu za laboratoří. Zdá?
Pětadvacítka se ztěžka obrátí na bok a sykne bolestí.
Čaroděj ve vytahaném svetru zajde do kanceláře. Něco hledá. Když se objeví, v náruči nese stoh složek a kopancem popohání prázdnou lepenkovou krabici s červeným nnápisem PAVOUK.
Prodloužení Aktivační Validity a Optimalizace UKládání. Jak výstižné, napadne ji později. Tenhle projekt asi bude organizaci strašit do skonání světa.
Teď se jen modlí, aby se odtud dostala živá.
Čaroděj dokope krabici doprostřed laboratoře, podpálí ji a vytvoří ohnivý portál. Vezme si stoh dokumentů a bez ohlédnutí odejde portálem pryč.
Pětadvacítka přidušeně vzlykne.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Návrat

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Jolana zapomene na poslední schod. Nouzové osvětlení nedosáhne na zem.
Jak sakra věděli, kdy a kde hledat?
Kdo řekl vlkům, že jsme doma?
Rána. Jolana se nahne přes zábradlí, kouzlo ji popadne a stáhne dolů, k nohám čaroděje, který ji popadne za ruku. zvedne na nohy a promluví. Naléhavě. Jolana nerozumí jedinému slovu. Co je to sakra za jazyk?
Čaroděj ji dotáhne zpátky ke ždímačce. Ukáže na okovy. Strčí Jolanu dopředu.
Jolana odemyká zámky, dokud volná pětadvacítka nespadne na zem.
Jolana se rozběhne. Tři kroky. Kouzlo ji hodí do ždímačky. Nemůže se pohnout.
Čaroděj se usměje.
Pak kouzlem zamkne okovy.

Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A