Vyšehrad

Obrázek uživatele neviathiel

Vyšehrad

Seznamte se, vyšehradská mordparta. Přebírá všechny zločiny, nad nimiž normálním kriminalistům zůstává rozum stát a vlasy se ježí hrůzou. Pravda je taková, že i ostříleným policajtům se občas ježí vlasy hrůzou z nich.

Karel Vrbenský. Přitažlivý, ale komplikovaný chlap. Nemá jen zvláštně pronikavý pohled, jako když vám vidí do duše. On vám skutečně do duše vidí. Jeho dar je zároveň prokletí.

Helga Millerová. Zdatná patoložka a vyšetřovatelka, která opravdu není žádné ořezávátko.

Jeremiáš Ditrich. Chytrý hodný kluk, který skvěle vychází s lidmi i nelidmi. Vyzná se v čarách i runách. Chraň vás Kazi, abyste ho podceňovali.

Erik Kaminski alias modrooký ďábel. Pokud víte, jak se jmenuje, patrně ho znáte tak dobře, že se mu vyhejbáte jako vodník Sahaře.

Více na budec.net

Obrázek uživatele neviathiel

Zima

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Vrbenský se objevil bez ohlášení. Čekal na schodech.
Ukáže jí několik fotek.
„Nemám tušení,“ odpovídá a odkládá fotky na stůl. Byt je prošpikovaný kamerami a štěnicemi. Olena je nehledala.
Dívá se někdo? To zjistí, až si jednou udělá koktejl z léků a bude čekat na spánek a kóma a smrt.
„Bude vám vadit, když si zapálím na balkoně?“
„Ne.“
Mohla by zjistit něco důležitého. Jaká ale bude daň?
Vrbenský se zamyšleně opírá o zábradlí.
„Nezvládnu to,“ řekne Olena. Zaboří mu tvář mezi lopatky a vdechne jeho vůni. Necítí nic. „Nevím, co mám dělat.“
„Tohle ne,“ odpoví Vrbenský a odtáhne se.

Obrázek uživatele neviathiel

Říjen X

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/31766

Varování: přituhuje ještě víc

Drabble: 

„To je vše? Pak tě nechali jít?“
Dost na osmačtyřicet hodin. Pečlivě vybraná slova namalovala jinou skutečnost. Na chvíli uvěřila.
„Odteď předpokládej, že tě sledují. Spolupracuj. Vrbenský je cenný zdroj.“

Seznámili ji s Nicol. Krásná, upravená, rafinovaná. Drahé boty. Drahé víno.
„Umíš se o sebe starat a vypadat hezky,“ řekne Oleně. „Teď se nauč plně využít tvou ženskost.“
„Jak?“
„Zaujmeš chlapa. Vylepšíš mu drink. Vytáhneš z něj cokoliv. Probudí se sám s oknem.“
Olena do sebe obrátí sklenku. „Je to telepat. Vrbenský z kriminálky.“
„Výborný protihráč. Nakonec zblbnul on mě.“ Upije vína. „Běžné postupy na něj nefungují. Buď sakra opatrná.“

Závěrečná poznámka: 

Téma je v druhém odstavci a také trochu v druhé polovině.

Další: http://sosaci.net/node/32043

Obrázek uživatele neviathiel

Říjen IX

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Když se necháte chytit čaroději, dříve nebo později vás zlomí. Zbývá souhlasit, neprovokovat, nebojovat. Nepít nic podezřelého. Dostat se pryč živí a odepsaní. Militia pro vás nesmí hnout prstem.
Olena se opatrně posadí a opře lokty o stůl. „Jak dlouho jsem tady?“
„Jednatřicet hodin,“ odpoví Vrbenský. Připravuje kávu. Pečlivě. Zády k Oleně.
„Hledají mě.“
Vrbenský jí přisune kávu. „Nehledají. Neposlali vám právníka.“
Nevědí, že je naživu, nebo nevědí, že se prozradila?
„Není to otrávené.“
Káva je správně hořká. „Najdou mě. Nemůžu mluvit.“
„Bojíte se jich? Proto zůstáváte?“
„Nemůžu odejít,“ odpoví bez váhání. Mnoho důvodů.
„Ale můžete,“ řekne Vrbenský. „Můžete cokoliv.“

Závěrečná poznámka: 

Téma se skrýví v poslední větě prvního odstavce a v pátém odstavci.

Další: http://sosaci.net/node/31886

Obrázek uživatele neviathiel

Říjen VIII

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena povolí prsty svírající přikrývku. Je sama. Musí se sebrat. Vzchopit. Být optimista. Nic horšího se nemůže stát.
Anebo ano?
Okno je pět kroků daleko. Bez mříží. Uhodí do něj.
Vrbenský se objeví ve dveřích. „Co to děláte?“
„Co mám podle vás dělat?“
„Rozhodněte sama. Buď budete obviněna, půjdete do vazby a patrně rovnou do vězení, nebo řeknete vše, co víte o Militii, za devatenáct hodin vás propustíme pro nedostatek důkazů a budete dále spolupracovat.“
„Budu,“ zašeptá Olena.
Když přijde k sobě, má podložené nohy a je přikrytá dekou. Na stolku čeká hrnek silného čaje. Olena ho vypije bez váhání.

Závěrečná poznámka: 

Téma jest v prvním odstavci, a snad je z drabblete vyrozumět, že se vše v relativně lepší obrací.

Další: http://sosaci.net/node/31766

Obrázek uživatele neviathiel

Říjen VII

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Vrbenský se vrátí příliš brzy. „Nemusíte mluvit,“ řekne.
Olena zabodne pohled do náramku. Vyše nogy od zemlji, opakuje si v hlavě.
„Koho se snažíte chránit?“
Shoď skopce z kopce.
„Organizaci, která vás chtěla zabít?“
Ne. To já selhala. Jedna dvě tři —
„Zastavili vás, abyste nepromluvila?“
Musím udržet poslední linii
„obrany.“ Vrbenský se nakloní blíž. „Důkazní materiál v mrazáku. Vydírají vás? Nedůvěřujete jim?“
Nevěřím sobě, protože
„nemůžete věřit ani vlastní paměti. Krabice… co je v ní?“
Nemůže zadržet slzy.
Vrbenský najednou odejde.

Lapá po dechu do toaletní mísy.
„Jen jsem narazil na nepěknou vzpomínku,“ řekne Kaminskému.
Na tohle si nikdy nezvyknete.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Říjen VI

Úvodní poznámka: 

Navazuje na a odehrává se souběžně s: http://sosaci.net/node/31413

Drabble: 

"Dnes zase nedorazím," řekne Karel Vrbenský do telefonu. Když máte dítě, nemůžete si dovolit jen tak dva dny nepřijít domů.
"Nezní to jako dámská společnost."
V Karlově rodině se dědí nadání pro telepatii.
"Spíš dívčí. Někoho hlídám v bezpečném domě."
"Je to ta zrzka z mých vizí, že?"
"Ano," přizná Karel. "Budoucnost je proměnlivá. Už jsi ji přece dlouho neviděla."
"Buď opatrný."
"Ty na sebe dej pozor." Občas o ni má starosti. Přirozeně. "Máš co jíst k večeři?"
"Včera jsi uvařil kotel jak pro regiment vojáků. Máš večeři ty?"
"Nemám, ale něco se tady najde."
Izabela není Karlova dcera.
Kupodivu.

Závěrečná poznámka: 

Izabela je Karlova adoptivní dcera. Snad projde.

Další: http://sosaci.net/node/31529

Obrázek uživatele neviathiel

Říjen V

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: http://sosaci.net/node/31321

Drabble: 

Objeví se Kaminski a bez váhání překročí čáry na zemi.
„Vy se ke mně nebojíte přiblížit?“
„Věřím svým kouzlům.“
Čáry na kovových náramcích.
“Co je to?” zeptá se Olena
“Kopie vaší magické pečeti.”
“Jaké pečeti?”
“Vy o ní nevíte? Máte ji minimálně dva roky.”
„Víte o tom a nezasáhli jste?“
“Proč? Nic jste neprovedla. Doteď. Kdo vás do toho navezl?“
„Někdo, koho nechci ohrozit.“
Kaminski zvedne oči ke stropu. „Kdyby moji dceru zatáhl nějaký kluk do takového průšvihu, přerazím mu pracky.“
„Máte dceru?“
„Nenaletěla by.“
Olenin otec o ní nic neví. Možná jen o trochu méně, než ví ona sama.

Závěrečná poznámka: 

Douběžně se odehrává: http://sosaci.net/node/31445
Další: http://sosaci.net/node/31529

Obrázek uživatele neviathiel

Říjen IV

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Může dýchat. Opatrně. Neznámý kovový dotek na krku a zápěstích. Pokoj nepoznává. Vrbenského ano.
„Co se stalo?“
„Doufal jsem, že mně to vysvětlíte vy.“
Olena se opatrně posadí. Vrbenský jí podá hrnek. Může v něm být cokoli. Přehraboval se jí v hlavě? Najde jen nedůležité věci. Žádné terno. Nepanikař.
„Něco mě zasáhlo Ošetřoval jste mě… proč?“
„Nikdo se k vám neodvážil přiblížit.“
Čáry na podlaze.
„Co znamená kód 999?“
Olena sebou trhne. Bolest. Kousne se do tváře. Zuby cvaknou a zaskřípou. Má dojem, že jeden praskl. Zalije ji studený pot.
Vrbenský přitiskne Oleně ke rtům hrnek. „Vypijte to, rychle,“ řekne.

Obrázek uživatele neviathiel

Říjen III

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Prodírá se bodláčím. Někoho drží za ruku, ale nevidí jeho tvář. Vlasy a šaty jsou v pasti. Přichází kreslený démon a zabodne jí sosák do hrudi. Bolí to.
Umírá nebo už je mrtvá?
Po čele ji přejíždí něčí ruka. Bolest je pryč. Ruka se napne.
“Tady nemůže zůstat.”
Snaží se zaostřit. Dva lidé.
Vedle je přízrak ze zrcadla. “Nemůžu ti pomoci,” šeptá ozvěna, “nemůžu na ně.”
Vzdálené světlo. Bolest. Uhne před blížící se rukou.
“Dám vás do pořádku.” Vrbenský. „Pár hodin léčebného spánku. Nebraňte se.”
Další hodiny nočních můr?
“Žádné mít nebudete.”
Olena zavře oči a přikývne.
Nemá na vybranou.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Říjen II

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Kavárna je plná zrcadel a podivných obrazů. Olena zabodne pohled do jednoho, který vypadá jako tučnák kvalitně naložený v lihu. V duchu si opakuje dětskou říkanku.
Někdo ji zatlačí do židle. Zahlédne Vrbenského a Millerovou.
„Jak se jmenujete?“ zeptá se Vrbenský.
„Alisa Ševčenko.“
„To není vaše jméno,“ řekne Millerová.
Nepanikařit. Dvě hodiny. „Olena Ševčuk.“
„Taky není vaše jméno.“
„Cože?“
Vrbenskému se rozšíří zorničky. „Řekni mi, co jsi.“ Zachvění magické formule.
„Znám tvé jméno, Karle,“ slyší vlastní hlas. „Najdu tě. Slibuji.“
Na zrcadle se objeví ohnivý nápis UTEČ. Pozdě.
Ozve se ostrá brána. Okno je napadrť. Olenu cosi uhodí do hrudi.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Past

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Dno není tam, kde si myslíte. Dno je daleko níž, a je tam, odkud se můžete odrazit. Teoreticky.
Pozorně poslouchá popis úkolu. Další zkouška, možná poslední.
“Co když mě chytí?”
“Všechno zapřeš. Do osmačtyřiceti hodin tě musí pustit. Pokud dokážeš mlčet dvě hodiny, pak už nic, co víš, nebude pravda.”
Olena má chuť na panáka.
“Nechytí tě.”

Když prochází kavárnu, nenavazuje oční kontakt. Zdá se jí, že vidí Vrbenského.
Olena pokračuje na toaletu. Když je sama, vytáhne zpoza zrcadla schovaný pager, rozebere jej, rozláme a spláchne. Vytáhne z kabelky ten svůj a vyťuká nouzový kód.
Někdo ji poradne za zápěstí.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Červen III, aneb návrat domů

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

(Klapnutí dveří, chrastění klíčů, cvaknutí vypínače kroky)
Olenin vnitřní hlas: “Nemůžu dál. Největší tma je prý těsně před svítáním, ale bude vůbec svítat? Proč mně pořád v patách kráčí smrt?”
Přízrak ze zrcadla: “Princezno? Co se ti stalo?”
(Povzdech)
Olena: “Jdi pryč.”
Přízrak ze zrcadla: “Kdo ti to udělal?”
Olena: “Nech mě být.”
Přízrak ze zrcadla: “Zabiju ho. Stačí říct. Vždyť víš. Dlužím ti mnohem víc.”
Olena: “Je mi to jedno.”
Přízrak ze zrcadla: “Takhle nemůžeš dál.”
(Chvíle ticha, kroky tam a zpátky, syčení vody nalévané do sklenice)
Přízrak ze zrcadla: “Princezno?”
Olena: “Jdi už sakra do háje!”
(Tříštění skla)

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Červen

Úvodní poznámka: 

Varování: Kráceno. Nepěkné.

Drabble: 

Byl prvotřídní operativec. Živoucí legenda.
Nevěděla, co cítit. Vše šlo až moc rychle. Nechtěla to zkazit. Aspoň k něčemu je dobrá.
Idylka skončila, když ji poprvé uhodil.
Nebyla jediná. Věděli to. Mlčeli. Mlčela taky.
„Nech mě,“ řekla jednoho dne.
Odvedl ji dozadu za zvukotěsné dveře.
„Nesahej na mě.“
„Zase máš krámy?“ zeptal se otráveně.
„Nesáhneš na mě, ani kdybys byl poslední chlap na světe.“
Druhou vzala o zem.
„Tohle si nedovoluj.“
Nedokázala vstát.
„Takhle se na vás ruské děvky musí?“
Přehnul ji přes stůl.

Probrala se na podlaze. Rudá skvrna na stropě. Lepkavé cosi všude. Rudé zdi.
Pak omdlela znovu.

Závěrečná poznámka: 

Prvotřídní grázl snad projde.

Další: http://sosaci.net/node/30791

Obrázek uživatele neviathiel

Duben II

Úvodní poznámka: 

Další drobnost z Militie

Drabble: 

„Musíš tam jet osobně. Jinak se nikdy nic nenaučíš.“
Když nováčci stanou u vrat, přibrzdí u nich auto, dostanou pytel přes hlavu a jsou hozeni do kufru. Je to nutné, aby pochopili, že musí vždy zachovávat obezřetnost.
„Nemít čas je iluze. Ve skutečnosti existují jen priority a výmluvy.“
Vstává se v pět a v šest začíná výcvik. Oběd, odpolední výcvik.
„Nejvyšší čas je právě teď.“
U čaje o páté odkrývají sami sebe a dostanou rozhřešení.
„Pokud se konečně chceš někam posunout, je to to správné místo. Pokud ne, odejdi. Uteč. Zůstaň kořistí.“
Na přemýšlení není čas. Na pochyby není místo.

Obrázek uživatele neviathiel

Příliš brzy

Drabble: 

Žila sama s dcerou. Nikoho dalšího nepotřebovaly.
Když se přestěhovaly do Prahy, měly každá vlastní pokoj. Někde daleko měly stále příbuzné čaroděje, ale s tímhle světem nechtěly nic mít. Matka měla normální práci a časem i normálního přítele. Časem trávila víc času u něj než doma. Dcera se o sebe uměla postarat, a často byla večer pryč. Matka byla ráda, že si konečně našla přátele a zdálo se, že i muže.
Jednou zahlédla pět kulatých modřin na dceřině ruce.
„To je z tréninku.“
Možná. Nevěřila jí.
Jsou věci, se kterými nemůžete nic dělat, pokud druhá strana nechce.
Můžete jen čekat.

Závěrečná poznámka: 

Dospělá dcera se odmítá dělit o své problémy, což doufám téma splňuje.

Obrázek uživatele neviathiel

Bezčasí

Úvodní poznámka: 

Souvisí s http://sosaci.net/node/29238, anebo možná vůbec ne.

Drabble: 

Poprvé se probudila ještě s černým pytlem na hlavě, který jí nasadili u brány výcvikového centra, jakmile vystoupila z auta. Prošla prověřením. Bylo jí trochu špatně ještě v šest ráno, když začínal výcvik, ale zatnula zuby.
Podruhé jí už špatně nebylo. Sestra byla nezkušená. Ranka po vpichu se hojila dlouho.
Potřetí jí bylo špatně už od chvíle, kdy ji sebrali vyšehradští. Bez prověření nemohla pokračovat. Kdyby ji nepřipoutali k židli, patrně by šla k zemi.
Počtvrté se přistihla, že už si zvyká. Předtím byla oboustranná nejistota, a pak úleva, že je stále důvěryhodná.
Použnevědělakolikáté se probudila sama v prázdné místnosti.

Obrázek uživatele neviathiel

Ta, která přežila

Úvodní poznámka: 

Okénko do života tajných agentů.

Drabble: 

Militia byla tolerantní k jejím úletům. Jen občas slýchala, že nedopadne dobře. Neposlouchala.
Poslední objev se jmenoval Aleksandr a byl stejně nevázaný a neopatrný jako ona. Prozradili se oba. Zůstala spoušť a mrtví na její straně. Přežila jen ona a smrt se jí pověsila na paty.
Našel ji i v Bukurešti. Čekal na ni doma. Nohy na stole a drzý úsměv. Pak šel do bezpečného domu, který krátce předtím opustila, usmál se na recepční a dal jí pět minut, a pak vypálil dům do základů.
Marina zametla stopy a zmizela.
Tentokrát ji místo Aleksandra našel bratr a splnil svou povinnost.

Obrázek uživatele neviathiel

Březen

Úvodní poznámka: 

Kousek cesty zpátečkou.
Navazuje na Město a hvězdy, to je tak na okraj - drabble je snad srozumitelné samo o sobě.

Předchozí: http://sosaci.net/node/29065

Drabble: 

„Tisíce cest. Svět nekonečných možností.“
Jednu zaslechla v hlase čaroděje z Vyšehradu, před pár týdny. Cosi je špatně. S ní.
„To vše je jen iluze.“
Jedna sestra jí obarvila vlasy na hnědo, vybrala novou kosmetiku a nové oblečení. Nepoznají ji. Ona se nepoznává v zrcadle.
„Ve skutečnosti máš pouze dvě. Je načase, aby ses rozhodla. Můžeš zavřít oči a čekat jako ovce, až si pro tebe přijdou vlci.“
Jako dosud.
„Anebo můžeš otevřít oči a být na pozoru jako ovčácký pes. Jsi mezi ovcemi, ale chráníš je před vlky.“
"Jak?"
"Možností je spousta. Je to na sobě. Jak se rozhodneš?“

Obrázek uživatele neviathiel

Duben

Úvodní poznámka: 

Nucený odskok do budoucnosti.

Předchozí: http://sosaci.net/node/29039

Drabble: 

„Pověz nám tvůj příběh, Oleno.“
Třikrát tři, devět židlí. Odpolední čaj a sušenky po dvakrát čtyřech hodinách výuky a výcviku.
„Poprvé jsem chtěla někomu pomoci. Chtěla jsem zavolat čarodějnickou policii. Bylo pozdě. Málem jsem zemřela.“ Zjizvená pravačka.
Účast.
„Vyšetřovali to?“
„Pachatelka zabila mnoho dívek.“
„Čarodějek?“
„Taky.“
Mlčení.
„Podruhé mě… napadl nějaký muž.“
„Co jsi měla na sobě?“
„Šaty na ramínka.“
„Jak dlouhé?“
„Do půl stehen.“ Obejme si ramena. Je unavená.
„Mohla sis za to sama?“
„Nevím.“ Slzy.
„Zasloužila sis obtěžování a kdyby tě někdo znásilnil v parku, nemáš se čemu divit. Ale nezasloužila sis napadení kouzlem. Nikdo si to nezaslouží.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Říjen

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Aleksandr má v pokoji velké zrcadlo v těžkém rámu. Zrcadla odrazí a obrátí vše, co vidí, ale nemají paměť. To Aleksandrovo má rám odřený a popálený od kouzel a plochu křišťálově čistou. Občas v něm vidí minulost, když je zrovna Olena poblíž zrcadla.
Kdysi mu zachránila život, ale za jakou cenu? Nepamatuje si jeho jméno ani své vlastní. Nesmí se k ní přiblížit, ale musí splatit dluh. Nic menšího než život. A tak pozoruje a čeká. Nechává se vidět. Někdy na ni promluví. Ona mu někdy odpovídá.
Někdy, když zírá na svůj vlastní odraz, má chuť rozbít zrcadlo na kusy.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Červencový večer

Úvodní poznámka: 

Navazujeme tam, kde jsme loni při DMD skončili - jen se skokem o dva roky dál.

Drabble: 

Sraz o prázdninách. Karolína šije do holek a nakrucuje se před klukama. Eliška pije druhé pivo a moc nenamluví. Všichni pijí pivo, jen Olena červené. Olena přemýšlí, proč sem chodila.
O loňské aféře s čarodějnicí nepadne ani slovo.

Aleksandr si přidržuje na koleni sáček s ledem. „Chci pokračovat,“ vyhekne.
Jeho znovunalezená instruktorka zavrtí hlavou. „Běž domů a pár dní se šetři.“

„Umět se porvat s lidma z Milice je k ničemu. Potřebuje jinou pomoc.“
„Můj syn není žádný blázen,“ odsekne Vasyl Kosturak.

Olena zaťuká na sousední dveře. Nikdo doma. Možná dobře. Po třech sklenkách se špatně dává pozor na jazyk.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Tramvaj na věčnost

Obdarovaný: 
Čespír
Fandom: 

Milý Čespíre (a Keneu snad už neschovávající se pod dekou),
pokusila jsem se splnit tvé přání číslo jedna a doufám, že se ti bude líbit! Přeji krásné Vánoce a hodně štěstí a zdraví do nového roku.
neviathiel

Rating: od 12 let
Varování: Může být (neplánovaně) trochu strašidelné.
Poděkování: Aries za rady během psaní a betaread.

Obrázek uživatele neviathiel

Za starých časů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po dlouhém přemýšlení vybírám drabble ze zkušebního tématu. Poměrně dobře vystihlo moje duševní rozpoložení. Měla to být jen momentka z něčího života, nakonec však na ně navázal celodubnový seriál, s pokřiveným zrcadlovým obrazem úvodního drabblete na konci. Během seriálu jsem využila podněty od Bilkis a Aries, kterým tímto ještě jednou děkuji!

Drabble: 

Hladina vody je lesklá a rovná jako zrcadlo, a je studené ticho, na krátký okamžik, než se zase zvedne vítr.
„Předloni tady byly labutě,“ řekne dívka. „Loni kachny.“
„Možná se přestěhovaly o dům dál,“ napadne jejího společníka.
„Žádné další jezírko tady není.“
Hladina je prázdná. Holé větve se pohupují ve větru. Můstek od loňska ztratil několik dalších prken.
Mladík položí ruku na zábradlí a nohu na prkno s dírou po suku.
„Není na koupání trochu moc zima?“ nadhodí dívka.
„Nespadnu tam.“
Prkno zapraská. Mladík se opře o druhé zábradlí. Dívka nenápadným kouzlem zacelí prasklinu v prkně.
„Nespadneš,“ řekne se smíchem.

Obrázek uživatele neviathiel

Procházka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena si upraví šálu. Studený klid střídá studený vítr a Grébovka je ponurá. Nikdy by ji nenapadlo, že takové místo najde uprostřed města. Páchnoucí halda, rozbitá kašna, pokřivený plot, vyhořelá grotta. Ideální místo na rande.
Šimon šplhá na obrubu kašny.
„Není na koupání poněkud zima?“ nadhodí Olena se smíchem.
„Nespadnu.“
Šimon se narovná, udělá dva roky a pod nohou mu povolí kus kamene. Zmizí za obrubou.
Olena se nahne přes okraj. "Jsi vcelku?" zeptá se polekaně.
"Nic se mi nestalo."
Žádný pocit déja vu. Žádné nečekané vzpomínky. Jen nejasně nepříjemný pocit.
"Pojď pryč," řekne Šimonovi.
Branka za nimi mokře zaklapne.

Závěrečná poznámka: 

Tady končí další kus Olenina příběhu. Děkuji věrným čtenářkám Aries, Bilkis, kytce a ef77, že se mnou vydržely až do konce dubna. :)

Obrázek uživatele neviathiel

Posun

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

První drabble vložené z mobilu. Prosím o shovívavost, interpunkci opravím, až se dostanu k počítači.

Předchozí: http://sosaci.net/node/27544

Drabble: 

"Nepoznala Aleksandra. Málem nepoznala ani tebe. Myslí si, ze celou dobu chodila na místní základku. Dokonce si na to pamatuje."
Bývala jejich eso v rukávě. Teď nemá magii ani vzpomínky na ni. Z Aleksandra je poloviční blázen. Takhle to skončit nemělo.
"To nezpůsobila pečeť," řekne velmistr. "Potlačila traumaticke vzpomínky a nahradila je falešnými."
"Přece to takhle nemůžeme nechat."
"Musíme. Předtím se dvakrát pokusila zabít. Potřetí se jí to povede."
"Nemůžeme zůstat tady," řekne Iryna. "Nikdo se nesmí dozvědět, co se stalo. Vůbec nikdo."

"Jména?" zeptá se bez zájmu úředník.
"Ponechte původní."
"Příjmení?"
"Ševčuk."
Je to první příjmení, které ji napadlo.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Na balkóně

Úvodní poznámka: 

Následuje druhý den po Propuštění
Navazuje na Mezitím na Vyšehradě

Pro nevi s poděkováním.

Drabble: 

Jsou dny, kdy padají samé trumfy, eso na eso.
Pak jsou ty druhé dny. Například dnešek.
Karel Vrbenský hledí na Vltavu, ponuře olověnou jako kouř v plicích.
Krysa ve vlastních řadách neodolala pokušení. Případ se uzavírá. Žádný důvod k oslavám.
„Něco mám,“ ozve se Vratislav zasmušile. „Eliáš Levý byl prý Otův prastrýc. Stýkali se. Levý Otovi asi prozradil, čím je ta kniha zvláštní. Po dražbě se sešli… Krucinál, kdybych si včera pospíšil…“
Zajíká se, ale Karel rozumí. Mohli Vostrého zachránit před pádem do zásvětí, ušetřit ho nepředstavitelných hrůz. A vydat spravedlnosti. Hrůzám dobře známým.
Karel típne cigaretu. Zpátky do práce.

Závěrečná poznámka: 

Příště: V kuchyni

Obrázek uživatele neviathiel

Ulehčení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Oleně se svírají útroby, když vidí velmistra, prastrýce, unaveného a staršího o pět let. Ona se vzdala magie, ale zaplatil on.
Svírá se jí srdce, když oknem vidí zarputile čekajícího Aleksandra. Nenásledoval ji. Nesmějí se vidět. Je příliš zranitelná.
Svírá se jí hrdlo při pomyšlení na minulost a budoucnost.
„Co teď?“
„Můžeme žít bez magie. Někde jinde. Jen my dvě.“
Teď chce zaplatit i její matka.
Tíha postupně odchází.
Přijde prastrýc. Olena ho málem nepozná. Snad dva roky se neviděli.
Jednoho dne klepe na dveře rozčilený mladý muž. Pohádá se s mámou a odejde.
„Kdo to byl?“ zeptá se Olena.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Obrázek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olenina matka Iryna otevře knihu na stránce, kterou Olena včera založila fotografií, a otočí knihu k Aleksandrovi.
„Znáte to kouzlo?“
On přikývne. „Pečetní kruh. Zamyká čaroději přístup k jeho vlastní magii. Je složité na provedení. Olena je našla před časem. Chtěla někomu pomoci.“
„Může pomoci tobě.“
Aleksandr se ostražitě narovná. „Nenechám si vyrvat magii z těla.“
„Ne bez vašeho souhlasu.“
„Víte, jaká je cena?“ nadhodí Aleksandr.
„Vy ji platit nebudete.“
Aleksandr se předkloní a zavře knihu. „Ale ano. Žiju díky magii. Zabili byste mě. Chci vidět Olenu.“
„Pak ji uvidíte.“
„Na to nepřistoupím,“ odsekne Aleksandr. „Všechna moje magie mi zůstane.“

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení tématu: Aleksandrova magie je momentálně narušená, ale chce si ji radši nechat, než aby se zcela vzdal možnosti čarovat.

Další: http://sosaci.net/node/27544

Obrázek uživatele neviathiel

Odpolední čaj

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena odloží nejdříve hrnek a pak knihu. Hrnek vypila do dna. Knihu se neodvážila otevřít.
V knize je založena fotografie Karla Vrbenského. Kdysi ho chtěla zachránit. Nikdy se nesetkali. Dostal se z nejhoršího sám. Nestihla mu zničit život. Nestihne.
Stvořila noční můru. Některé meče nelze překovat v pluhy.
Všechno špatně, od začátku. Noční můra je ona a řešení jednoduché. Tak nádherně jednoduché.
Stočí se v křesle, zavře oči a ponoří se do úlevy, jakou už necítila dlouho. Přichází nepříjemné bušení srdce a nevolnost. Je to jiné, než si představovala.
Mamka se vrátí brzy. Přičichne k hrnku.
„Co jsi proboha udělala?“

Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A