Vyšehrad

Obrázek uživatele neviathiel

Pátrání

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena viděla černou křišťálovou kouli poprvé před rokem. Na světě jich prý existuje sedm. Jednu vlastní rodina Kosturaků. Poprvé se jí dotkla opatrně a v rukavicích. Postupně se s ní naučila zacházet i poslepu. Aleksandr ne.
„Měl bych jít sám.“
„Někdo musí vybít tu kouli.“
Aleksandr skládá stopovací kouzlo a do středu vloží dlouhý tmavý vlas.
„Kdo je to?“
„Byla v bytě na večírku. Možná někomu něco řekla.“

Stopa směřuje do třetího patra okrového činžáku.
„Počkej tady,“ řekne Aleksandr. „Možná kouli ukradla ona. Stačí, že viděla mě.“
„Počkej –“
„O mě se neboj, Princezno,“ usměje se on a vyběhne po schodech.

Závěrečná poznámka: 

Na bojiště v drabbleti ještě nedošlo, ale snad je jasné, že to Olena zvládne levou zadní.

Další: http://sosaci.net/node/26277

Obrázek uživatele neviathiel

Ztráta

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Ty jsi nechal nabitou černou křišťálovou kouli na poličce v obýváku v nezabezpečeném bytě?“ zařval Vasyl Kosturak, až okenní tabulky zařinčely a na zdi se povážlivě zahoupal obraz. Nespadl. Škoda by ho nebyla. Stál několik milionů, ale Aleksandrovi připadal jako mazanice uprostřed s něčím, co vypadalo jako kříženec pískovce a mazance.
„Nechat byt bez bariér nebyl můj nápad,“ zamumlal.
„Pořádat tam večírky taky ne?“ vylítl otec. „Sepiš, co ukradli, a zavolej strážníky. Vysvětlíš jim to sám. Průšvih kvůli porušení utajení si vylížeš, zachraňovat tě nebudu.“
„Najdu tu kouli,“ odpověděl Aleksandr. „Je v ní moje magická síla.“
„Kde ji hodláš hledat?“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Náhodné setkání

Úvodní poznámka: 

Nakouknutí do kuchyně hlavního záporáka... a lovestory pro Bilkis.

Předchozí: http://sosaci.net/node/25677

Drabble: 

I služebník lidstvu potřebuje odpočinek. Marina jde do metalového klubu. U baru zahlédne zajímavý obrys.
Jmenuje se Aleksandr a jdou k němu. Tváře mají studené od nočního chladu, ruce rozpálené touhou.
„V ložnici je tepleji.“ Smích.
Modravé světlo ve skříni. Průhledná černá koule. Magie těžkého kalibru. Marina se odtáhne.
„Nestihl jsem uklidit. Obvykle tady nikdo nebydlí.“
Marina couvá ke dveřím. „Nechte mě jít,“ vyhrkne.
„Co se děje?“

„Takže jsi vlezla do čarodějnickýho doupěte,“ shrne kolega v bezpečném bytě. „Jsi si jistá?“
„Jsem. Je to ten kluk z fotopasti.“
„Pamatuješ si, kde to je?“
Marina přikývne. „Určitě.“
„Dobře. Budeme muset zaimprovizovat.“

Závěrečná poznámka: 

Téma je na posledním řádku.

Další: http://sosaci.net/node/25961

Obrázek uživatele neviathiel

Nejasnosti

Úvodní poznámka: 

Tohle drabble bude asi jedna velká nejasnost. :)

Předchozí: http://sosaci.net/node/25364

Drabble: 

Olenu s každým nádechem zasáhne bodavá bolest. Aleksandr ji občas musí podpírat. Zlatica jde s nimi. Nechce dát strachu čas. U jezírka si Olena kleká na zem a daruje zemi sílu, která se jí chvěla v pažích. Zlatica v liščí podobě prohlíží trosky domu. Něco se tam zaleskne.
„Fotopast,“ vysvětlí Zlatica.
Olena se ztěžka zvedne a zakolísá. Cestou zpátky ji podpírají oba.

Fotopast vyzvednou dva cizí lidé. V bezpečném bytě stáhnou fotky.
„Někdo zlikvidoval démony.“ Kdo a proč zrovna teď?
Fotky nejsou ostré. Dívka je zrzavá. Kluk se jednou podíval přímo do objektivu.
„Je velmi hezký,“ poznamená žena u počítače.

Závěrečná poznámka: 

Majitelé fotopasti poprvé zahlédnou mladou dvojici z našeho příběhu.

Další: http://sosaci.net/node/25819

Obrázek uživatele neviathiel

Plány

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/25364

Téma nepřeje pokračování, a tak se podíváme do minulosti.

Drabble: 

„Soustřeď se na učení a od Aleksandra se drž dál,“ řekla Oleně matka a doufala, že dcera poslechne.
Iryna si nechala zamotat hlavu v osmnácti. Opustil ji kvůli jiné. Nezůstala sama, byla s ní Olena. Jemu to nikdy neřekla.
„Soustřeď se na učení a nehoň sukně,“ řekl Aleksandrovi otec a věděl, že syn neposlechne.
Vasyl byl kdysi zamilovaný do Oleniny pratety. Ona do něj ne, byla ambiciózní, vdaná a o jedenáct let starší. Její bratr Avram je zřídlo. Nadání je nejcennější dar. Mohla je přinést do Vasylovy rodiny. Vasyl neuspěl. S trochou štěstí a nenápadně manipulace to dokáže jeho syn.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Večerní pohoda

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/25273

Poklidná část, překvapivě.

Drabble: 

„Kam byste chodili? V mém domě jste vítáni.“
Aleksandr nadzvedne obvaz a kradmo pohlédne ke dveřím, jako kdyby se měla objevit ranhojička a klepnout ho přes prsty. Olena sotva vyšla schody. Sedí stočená v křesle s hrnkem čaje a dekou kolem ramen.
Zlatica se v ložnici snaží znovu rozkojit. Každý zaplatil jinak.
Mohl by pokračovat sám. Mohou pár dní odpočívat. Můžou jít po rovině. Můžou se vrátit domů.
Musí zavolat velmistrovi.
„Porušils dohodu s vlastním živlem,“ shrne velmistr. „Zaplatíš cenu.“
„Já vím.“ Neodmlouvá. Doufá, že ho velmistr nevyhodí z učení. „Šlo o život.“
„Prozradili jste se. Musíte se vrátit domů.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Mezi námi děvčaty

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Magický kruh, sůl, řetězy na rukou, kotnících a krku.
„To jsem já. Zlatica.“ V lidské podobě. „Jak se jmenuješ?“
„Olena.“
„Kolik je ti let?“
„Sedmnáct.“
Lusknutí prsty. Řetězy sklouznou. „Nesouhlasila jsem. Chceš se napít?“
Bolest při nádechu. Cítí obvazy. Překročí kouzla i sůl a vezme si sklenici.
Zlatica povytáhne obočí a nadzvedne pokličku hrnce. „Nejedla jsem tři dny, ale zbylo dost pro tebe.“ Úšklebek.
„Kde je Aleksandr?“
„Vrátil se pro tebe. Dostal ránu. Daroval přebytečnou magii vodě. Je v pořádku. Postarala se o něj naše ranhojička.“
„Byl to můj nápad.“ Povzdech. „Jinak to nešlo. Dokázal je oklamat. Vás také, že?“

Závěrečná poznámka: 

Téma souvisí s jiným drabbletem seriálu, přidávám detaily: Kapitálním úlovkem je dvojice mladých mocných mágů - Olena a Aleksandr. Oba je vesničané "chytili" v lese. Dalším kapitálním úlovkem je magie,kterou Aleksandr věnoval vodě, a jako takovou ji voda využila k vlastnímu vyčištění.

Další: http://sosaci.net/node/25364

Obrázek uživatele neviathiel

Pohostinný dům

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Kdybychom rozbili zeď nebo revokovali démony, Zlatica zemře. Uzavřel jsem dohodu a přísahal na svůj živel. Oheň.“
Ruce mu pokrývá obvaz.
„Museli vydat Zlaticu. Musel jsem vydat Princeznu. Vysávali jí sílu. Vzali příliš. Zalkli se.“
„Dům se magií nezalkl,“ připomene ranhojička. „To Princezna?“
„Nevím. Nemohl jsem dovnitř.“ Lže.
„Vymklo se jí to z ruky,“ řekne ranhojička. „Může nás všechny zabít. Proto je v řetězech a kruhu bariér a soli.“
„Neudělá to.“
„Může.“
Ticho.
„Chci ji vidět.“
„Ještě se neprobrala. Nepustíme tě k ní, dokud neuslyšíme její verzi. Nikam nechoď. Lidé mají strach. Jakmile vystrčíš nos, dostaneš řetězy.“
„Vy se nebojíte?“

Závěrečná poznámka: 

Právně se závazky od mrtvých vymáhat nedají, že ne :)

Další: http://sosaci.net/node/25273

Obrázek uživatele neviathiel

Vesnice

Úvodní poznámka: 

BJB jak vyšité, téma osvětleno v poznámce.

Předchozí: http://sosaci.net/node/24683

Drabble: 

Místní ranhojičce táhlo na sedmdesát a už ji máloco překvapilo. Nejdříve se postarala o dívku. Bezvědomí, dvě bodné rány jako od tlustých jehel, vymknuté zápěstí.
Kluk měl popálené ruce a na nich řetězy. Mezi vesničany prosakovala nesmělá slova. Démoni. Černá magie.
Ranhojička si prohlédla jeho tvář v zrcátku. Žádný rozdíl. Žádná děsivá tvář.
„Sundejte ty řetězy,“ zavrčela ranhojička.
Zděšené ticho.
Klukovi došla trpělivost, vzal od ranhojičky tinkturu na popáleniny, nalil si ji na dlaň a omdlel bolestí. Když ho v domě propleskla, dala mu lektvar proti bolesti a řetězy sundala sama.
„Kde je?“ zašeptal.
„Bude v pořádku. Co se stalo?“

Závěrečná poznámka: 

Téma se nesměle krčí na pátém řádku shora.

Další: http://sosaci.net/node/25046

Obrázek uživatele neviathiel

Záchrana

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Vzduch je nabitý ozónem a voda křišťálově čistá. Zlatica přes hladinu volá pomoc.
Dům je v rozvalinách. Aleksandr se prodírá troskami. Ruce má rozedřené do krve. Sinalou Princeznu najde mezi cákanci barvy. Na hrudi má dvě krvavé skvrny. Aleksandr klesne na kolena a v hlavě má prázdno.
Někdo přichází.
„To děvče to má za pár.“
„Buďte opatrní, je zřídlo.“
„On taky?“
„Možná.“
„Uzavřel dohodu s démony. Přísahal na vlastní živel. Porušil ji.“
„Páchne černou magií. Svažte i jeho.“
Někdo ho bere za ruce. Stahuje mu rukavice. Aleksandr sebou trhne. Kolem zápěstí se mu omotá řetěz, kolem krku další. Nebrání se.

Závěrečná poznámka: 

Další: http://sosaci.net/node/24886

Doufám, že "za pár" jako odpověď na otázku v tématu projde. :)

Obrázek uživatele neviathiel

Na břehu

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ pro kytku.

Týmu nečekaně přibude další člen.

Navazuje na: http://sosaci.net/node/24555

Drabble: 

Liška leží na břehu jezírka a někdo jí tiskne ke rtům lahvičku. Odpotácí se pryč.
„Co chceš?“ hlesne.
„Nepustili by tě. Přísahal jsem na svůj živel. Nemůžu zpátky.“
„Jak se jmenuješ?“
„Aleksandr.“
Zlatica nedůvěřivě očichá lahvičku. Směs bylin a alkoholu. Vypije ji na ex.
Střecha se zachvěje.
Aleksandr se rozběhne k domu. Jakmile překročí práh, pokryjí ho modravé plameny. Rozběhne se zpátky, brodí jezírkem, dokud nemá vody po stehna. Ponoří se. Když se narovná, plamínky stále svírají jeho ruce. Ponoří se podruhé.
Oheň je pryč. Aleksandr bezhlesně klesne pod vodu.
Liška se promění a vběhne do vody průzračné jako sklo.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Spolupráce

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Jsou dokonale sehraní.
Když vstávají, on mlčky prohlédne její krycí kouzla a ona jeho ochranná. K domu jdou spolu. Beze slov.
„Ať uslyšíš cokoliv, neohlížej se,“ řekne ona.
Když překračují práh, vezmou se za ruce. Před zdí stanou společně.
Ona se vyhýbá očím démonů. Sedá si, tiskne ruce k zemi a žádá o pomoc.
On do nich hledí. Uzavřel dohodu. Musí ji dodržet.
„Teď,“ řekne dívka.
On přitiskne její ruku ke zdi. Když obrys kolem lišky povolí, popadne ji a běží pryč. Neotáčí se. Nevidí, jak zeď pohlcuje dívčinu ruku a jak se jí do srdce zabodávají lačné oči démonů.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Zastávka

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Kdysi tady byl dům, jezírko a život.
Dnes je voda i v poledním slunci temná a nepřirozeně klidná. Z dřevěného můstku se s praskáním uvolní vodou a mechem prosáklé prkno a zmizí ve vodě. Po jezírku přeběhne jedna jediná vlnka. Polorozpadlý dům tiše ční nad jezírkem a nemá žádný odraz.
Mladá dvojice čarodějů si sedá do trávy. Princezna už popáté zkontroluje svému společníkovi ochranná kouzla.
„O mě se neboj,“ usměje se on.
Ona se dotkne země. Je zraněná, okradená a žalující. „Nebojím,“ řekne.
Chvíli oba mlčí.
„Viděli někdy člověka lhát?“
„Viděli někdy člověka?“ nadhodí on a nasadí si rukavice. „Půjdeme?“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Prorocká slova

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Věnováno Aries a ef77, v rámci akce "Den natvrdlých policajtů". Jde o kousek z rozpracované novely.

Drabble: 

Inspektor Januš Kohout vejde portálem vyšehradské pevnosti a sjede pohledem ženu v civilu odcházející z budovy. Strážníkovi na vrátnici zaskočí poobědový šálek kávy.
„Ukažte mně knihu,“ přikáže Kohout. „Kdo je ta žena, která právě odešla?“
„Paní Bukešová,“ přizná Pravomil.
„Kde pracuje?“ vyštěkne Kohout.
„Na finanční správě.“
„Co tady dělala a proč není zapsána jako návštěva? Požaduji vysvětlení!“
„Zastavila se během pauzy na oběd za manželem.“
„Takhle závažné porušení pracovních povinností si zodpovíte!“ zahuláká Kohout na celou budovu, s prásknutím zavře knihu a vztekle odsupí k výtahu.
Pravomil zvedne oči ke stropu. „Chcípni, debile,“ zavrčí.
Jeho slova se do hodiny splní.

Obrázek uživatele neviathiel

Výletníci

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/23925

Liška někomu chybí. V tomhle drabbleti se o ní dovíme víc.

Drabble: 

„Něco se jí muselo stát,“ řekne liščí čarodějka podrážděně. „Neopustila by vnuka.“
„Kdy zmizela?“ zeptá se Princezna.
Asi roční batole udělá tři váhavé kroky k jejímu společníkovi. On se sehne a usměje.
„Předevčírem odpoledne. Jste od policie?“
„Ne.“
Dítě mladíka popadne za tváře a kousne do nosu.
„Slehla se po ní zem. Policie nic nedělá.“
„Pokud nám půjčíte něco jejího, najdeme ji,“ řekne mladík.
„Tohle už jsme zkoušeli.“
„My ji najdeme.“
Liška rychle zvedne chlapce, podá jej druhé dceři a pošle ji do domu.
„Proč se o ni zajímáte?“
„Chceme vám pomoci,“ pronese Princezna smířlivě. „Jak se jmenuje?“
Povzdech. „Zlatica.“

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení se nedočkala, ale žádala o ně. :)

Další: http://sosaci.net/node/24199

Obrázek uživatele neviathiel

Kuropění

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Liška už neví, jak dlouho je uvězněná ve stěně. Věčnost je za ní a málo času před ní. Dva neviditelné sosáky z ní pomalu vysávají život.
Svítá, když se domem rozlehne praskání suti pod něčími kroky. Liška se pokusí pohnout aspoň okem. Není to třeba. Před zdí stane lidská postava v dlouhém černém plášti s kápí. Tvář má zakrytou kouzlem s nerovným povrchem připomínajícím povrch nezralé makovice.
„Chcete mě polapit?“ promluví. „Ani já vám nevydržím navěky. Ona ano. Proti ní nejsem nic. Viděli jste ji. Poznáte zřídlo?“
Odmlka. Řečnická.
„Můžete ji mít. Nebude to zadarmo. Liška za dívku. Potřebuji ji.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Návštěva

Úvodní poznámka: 

Vracíme se oklikou na začátek...

Předchozí: http://sosaci.net/node/23629

Drabble: 

Liška procitne z horečnatého snu do noční můry. Démoni z ní vysáli další kousek života. Svírá ji její vlastní obrys.
Hlasy se těžce skládají do slov. Mladá dvojice.
„Je to důmyslná past,“ říká ona.
„K čemu?“
„Mohla vzniknout náhodou.“
„Musí tady být roky, Princezno. Celou dobu ji nikdo neobjevil?“
„Někdo ano,“ odpoví dívka. „Podívej.“
Lidský obrys.
„Tady je další. Liščí čarodějka.“
„Možná je ještě živá,“ řekne Princezna.
On si obleče rukavice z ještěrčí kůže a dotkne se zdi. „Stěna ji nepustí,“ řekne.
Dvojice démonů a slábnoucí liška mu hledí do tváře.
„Pojď pryč,“ řekne Princezna.
Když odcházejí, liška polyká slzy.

Závěrečná poznámka: 

Projde mně past jako zbraň?

Další: http://sosaci.net/node/23925

Obrázek uživatele neviathiel

Krmivo

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Černá štíhlá noha překročí zbytky dřevěného plotu a měkká tlapka dosedne do měkké trávy. Do starého domu už dlouho nikdo nevkročil. Mladá liška očichá starý zvětralý ochranný kruh opřený o jezírko u domu. Jezírko je životaprázdné a kouzlo zvětralé.
Liška projde vyraženými dveřmi a přehlédne pohledem stěnu. Spousta kreseb. Dvě podivné zhruba lidské postavy. Vybledlé obrázky labutí a kachen, zajíců a dalších zvířat. Jednoho člověka. Jeden blednoucí obrázek vlaštovky.
Dvojice podivných postav ji probodne pohledy. Liška ztuhne a její nohy se samy rozejdou ke zdi. Čenichem se dotkne stěny.
Vzápětí je dům prázdný.
Obrázek lišky na zdi ještě má barvy.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Kreslení

Úvodní poznámka: 

Cesta v čase o dva roky nazpátek. Zrodit se může leccos...

Předchozí: http://sosaci.net/node/23418

Drabble: 

Křivka tváře, oblouk brady, čerň očí. Obě figury vypadají jako karikatura na vyšívané panenky. Opatrné tahy sprejem. V soustředění si mladý muž ani nevšimne, že sykot na druhé straně zdi utnulo bolestné heknutí.
„Co jsi vytvořil, umělče?“
„Co jsi vyčaroval, čaroději?“
„Nepovedlo se,“ odpoví čaroděj a olízne si škrábanec na prstu. „Peču na to. Máš hotovo?“
Umělec přehlédne své černobílé dílo. „Mám. Půjdeme?“
Když odcházejí, dvojice postav na zdi je sleduje žádostivými pohledy.

Čaroděje v noci probudí horkost v poškrábané ruce. Setřese peřinu a po špičkách se vykrade z domu.

Ke dvojici postav na zdi ve starém domě přibude třetí.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Za starých časů

Úvodní poznámka: 

Něčemu to předchází a na něco navazuje. Postavy pochází z mého budečského subfandomu, ale můžou být momentka ze života úplně kohokoliv. Znalost fandomu netřeba.

Drabble: 

Hladina vody je lesklá a rovná jako zrcadlo, a je studené ticho, na krátký okamžik, než se zase zvedne vítr.
„Předloni tady byly labutě,“ řekne dívka. „Loni kachny.“
„Možná se přestěhovaly o dům dál,“ napadne jejího společníka.
„Žádné další jezírko tady není.“
Hladina je prázdná. Holé větve se pohupují ve větru. Můstek od loňska ztratil několik dalších prken.
Mladík položí ruku na zábradlí a nohu na prkno s dírou po suku.
„Není na koupání trochu moc zima?“ nadhodí dívka.
„Nespadnu tam.“
Prkno zapraská. Mladík se opře o druhé zábradlí. Dívka nenápadným kouzlem zacelí prasklinu v prkně.
„Nespadneš,“ řekne se smíchem.

Závěrečná poznámka: 

Možná navážu dalším drabbletem, dá-li Glorie a bude-li nápad. Tohle není můj plán na letošní DMD. :)

Další: http://sosaci.net/node/23512

Obrázek uživatele neviathiel

Horská dráha 2

Obdarovaný: 
strigga

Milá striggo,
posílám další kousek a omlouvám se za zpoždění, které bylo delší, než jsem myslela. Slibuji, že zbytek bude následovat dříve, než v dubnu :)
n.

Obrázek uživatele neviathiel

Horská dráha 1

Obdarovaný: 
strigga

Milá striggo,
vím, že nemáš ráda ranní vstávání a přála sis povídku z potterovského fandomu, ale nenapadl mě žádný použitelný nápad, a tak vkládám budečskou povídku, či spíš zatím její prolog. Slibuji, že se vynasnažím, aby brzy následoval zbytek povídky, a tajně doufám, že se ti bude líbit.
Tvůj Ježíšek
neviathiel

Souhrn: Příběh Darji Michajlovičové a pašerácké bandy se řítí do finále.
Přístupnost: od 15 let
Varování: není to vánočně veselé
Poznámka: Předchozí dvě části triptychu najdete pod tagem Lunapark.
Poděkování: Doctorovi za odborné rady.

Obrázek uživatele neviathiel

Černé ovce 4

Poslední část.
Varování: Přituhuje.

Závěrem děkuji Aries a Danae za betaread a povzbuzení, bez kterého bych tuhle povídku asi nikdy nedokončila.

Obrázek uživatele neviathiel

Černé ovce 3

Fandom: Vyšehrad, Budeč
Přístupnost: 15+
Shrnutí: Podzim 1973. Na okraji společnosti, kde je normalizační šeď ještě bezútěšnější, se začíná dít cosi děsivého.
Upozornění: násilí, vulgární výrazivo, drogy
Prohlášení: Tato povídka se odehrává ve sdíleném světě, jehož jsem spoluautorem.
Poděkování: Danae a Aries za neocenitelný betaread.

Obrázek uživatele neviathiel

Černé ovce 2

Fandom: Vyšehrad, Budeč
Přístupnost: 15+
Shrnutí: Podzim 1973. Na okraji společnosti, kde je normalizační šeď ještě bezútěšnější, se začíná dít cosi děsivého.
Upozornění: násilí, vulgární výrazivo, drogy
Prohlášení: Tato povídka se odehrává ve sdíleném světě, jehož jsem spoluautorem.
Poděkování: Danae a Aries za neocenitelný betaread.
Poznámka: Přituhuje.

Obrázek uživatele neviathiel

Černé ovce 1

Fandom: Vyšehrad, Budeč
Přístupnost: 15+
Shrnutí: Podzim 1973. Na okraji společnosti, kde je normalizační šeď ještě bezútěšnější, se začíná dít cosi děsivého.
Upozornění: násilí, vulgární výrazivo, drogy
Prohlášení: Tato povídka se odehrává ve sdíleném světě, jehož jsem spoluautorem.
Poděkování: Danae a Aries za neocenitelný betaread.
Poznámka: Stydím se a omlouvám, nestihla jsem povídku dokončit. Takže vkládám první díl ze 4 a slibuji, že brzy napravím

Obrázek uživatele neviathiel

Epilog

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/22718

Věnováno všem čtenářům a komentujícím.

Drabble: 

Iryna přibouchne okno.
Vasyl hledí na dveře, kterými před chvíli třískl jeho syn. Nechápe. Nevidí. Nechce. Vasyl si povzdechne a dopije čaj.
Tahira si nalije čaj a pohladí vzorek na konvici. Souprava ze zapadlého bazaru. Made in Pakistan. Zívne na návod na monitoru. Čas na půlnoční překladatelské kafe.
Šimon upije kafe, přeběhne očima monitory a zahledí se do tmy za oknem. Uvidí svůj vlastní odraz.
Aleksandr si před zrcadlem prohrábne vlasy. Jeden pramen je kratší. Otevře dobře schovanou krabičku. Zrzavé vlasy. Zavře krabičku.
Olenu probudí bolest v ruce. Špatná poloha. Nakreslí muří nohu na zrcadlo ve skříni a jde spát.

Závěrečná poznámka: 

Šimon je jasnovidec, který zůstal na Starém Městě a čekal na vyšehradské. Jeho jméno v příběhu nepadlo z prostorových důvodů.

Obrázek uživatele neviathiel

Konec

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/22700

Emancipaci beru jako nezávislost. Helga je poměrně emancipovaná žena, zvyklá zvládat problémy sama.

Drabble: 

Půl roku. Čas dát se do pořádku. Zvládnout vlastní život. Pak život s někým.
Kdy bude v pořádku? Za další půlrok, za rok, už nikdy?
Převalí se na posteli. Urovná uprchlé pramínky.
Možná, napadne ji, tohle sama nezvládnu.

„Chtěl jsem tě vidět.“
Tentokrát je vyvedená z míry ona.
„Pojď dál.“
„Neměl bych.“
Nepsané pravidlo domu.
„Pojď.“
On ji obejme a přitiskne své čelo na její. „Co teď?“
„Nevím, co mám dělat. Celou dobu.“
„Já taky ne,“ řekne on. Jde to ztěžka. „Ale zvládneme to. Spolu.“
Helga se přitiskne k němu, zavře oči, vdechne jeho vůni.
„Já vím,“ zašeptá. „Já vím.“

Závěrečná poznámka: 

Jsme na konci seriálu. Děkuji všem, kdo se dočetli až sem.
Možná ještě přibude epilog.

Obrázek uživatele neviathiel

Zavřít dveře

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Ivo Drapák náhodou objevil nezakreslenou kavernu. Od Emana věděl, jak reagují na sebemenší magii. Rozhodl se toho využít a narafičit vraždu jako nehodu. Zavedl ho pod kavernu a vyčaroval sféru. Propad je zavalil oba.“
Případ uzavřen. Tečka.
Zbývá uzavřít několik dalších věcí.
„Blíží se konec dubna.“
„Prodloužit smlouvu nebude problém.“
„Chci se vrátit do Prahy. Všechny případy budu do té doby mít uzavřené.“
Povzdech. „Byl bych radši za opak, ale nebudu vás přemlouvat.“

Když dorazí domů, lehne si na postel a chvíli zírá do stropu.
Chtěla změnit prostředí. Dát se dohromady. Půlrok daleko ode všeho. Od Erika.
Něco se nepovedlo.

Závěrečná poznámka: 

Praha z pohledu Brna může být konec světa. :)

Další: http://sosaci.net/node/22884

Obrázek uživatele neviathiel

Tajnosti

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Standardní postup. Prověřujeme alibi.“
Emanův zástupce se zavrtí na židli. „Podezíráte mě?“
„Nesnášel jste Iva Drapáka.“
„Do katakomb by mě nikdo nedostal.“
„Co jste dělal v době vraždy? V baru vás nikdo neviděl. Kde jste byl?“
Lehké zrudnutí. Velmi konkrétní emoce.
Helga zvedne oči ke stropu. „Vyšetřujeme vraždu, takže si přestaňte hrát na gentlemana. Jak se jmenuje?“
„Kolegyně. Vdaná. Eman by to neschvaloval.“

„Všichni se shodli, že radši půjde pět pater pěšky než jet výtahem, ale v životě by to nepřiznal.“
„Ta kolegyně potvrdila, že byli spolu.“
„Pochopil vůbec, co se děje?“
„Nechce to chápat. Eman pro něj hodně znamenal.“

Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A