Vyšehrad

Obrázek uživatele neviathiel

Říjen II

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Kavárna je plná zrcadel a podivných obrazů. Olena zabodne pohled do jednoho, který vypadá jako tučnák kvalitně naložený v lihu. V duchu si opakuje dětskou říkanku.
Někdo ji zatlačí do židle. Zahlédne Vrbenského a Millerovou.
„Jak se jmenujete?“ zeptá se Vrbenský.
„Alisa Ševčenko.“
„To není vaše jméno,“ řekne Millerová.
Nepanikařit. Dvě hodiny. „Olena Ševčuk.“
„Taky není vaše jméno.“
„Cože?“
Vrbenskému se rozšíří zorničky. „Řekni mi, co jsi.“ Zachvění magické formule.
„Znám tvé jméno, Karle,“ slyší vlastní hlas. „Najdu tě. Slibuji.“
Na zrcadle se objeví ohnivý nápis UTEČ. Pozdě.
Ozve se ostrá brána. Okno je napadrť. Olenu cosi uhodí do hrudi.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Past

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Dno není tam, kde si myslíte. Dno je daleko níž, a je tam, odkud se můžete odrazit. Teoreticky.
Pozorně poslouchá popis úkolu. Další zkouška, možná poslední.
“Co když mě chytí?”
“Všechno zapřeš. Do osmačtyřiceti hodin tě musí pustit. Pokud dokážeš mlčet dvě hodiny, pak už nic, co víš, nebude pravda.”
Olena má chuť na panáka.
“Nechytí tě.”

Když prochází kavárnu, nenavazuje oční kontakt. Zdá se jí, že vidí Vrbenského.
Olena pokračuje na toaletu. Když je sama, vytáhne zpoza zrcadla schovaný pager, rozebere jej, rozláme a spláchne. Vytáhne z kabelky ten svůj a vyťuká nouzový kód.
Někdo ji poradne za zápěstí.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Červen III, aneb návrat domů

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

(Klapnutí dveří, chrastění klíčů, cvaknutí vypínače kroky)
Olenin vnitřní hlas: “Nemůžu dál. Největší tma je prý těsně před svítáním, ale bude vůbec svítat? Proč mně pořád v patách kráčí smrt?”
Přízrak ze zrcadla: “Princezno? Co se ti stalo?”
(Povzdech)
Olena: “Jdi pryč.”
Přízrak ze zrcadla: “Kdo ti to udělal?”
Olena: “Nech mě být.”
Přízrak ze zrcadla: “Zabiju ho. Stačí říct. Vždyť víš. Dlužím ti mnohem víc.”
Olena: “Je mi to jedno.”
Přízrak ze zrcadla: “Takhle nemůžeš dál.”
(Chvíle ticha, kroky tam a zpátky, syčení vody nalévané do sklenice)
Přízrak ze zrcadla: “Princezno?”
Olena: “Jdi už sakra do háje!”
(Tříštění skla)

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Červen

Úvodní poznámka: 

Varování: Kráceno. Nepěkné.

Drabble: 

Byl prvotřídní operativec. Živoucí legenda.
Nevěděla, co cítit. Vše šlo až moc rychle. Nechtěla to zkazit. Aspoň k něčemu je dobrá.
Idylka skončila, když ji poprvé uhodil.
Nebyla jediná. Věděli to. Mlčeli. Mlčela taky.
„Nech mě,“ řekla jednoho dne.
Odvedl ji dozadu za zvukotěsné dveře.
„Nesahej na mě.“
„Zase máš krámy?“ zeptal se otráveně.
„Nesáhneš na mě, ani kdybys byl poslední chlap na světe.“
Druhou vzala o zem.
„Tohle si nedovoluj.“
Nedokázala vstát.
„Takhle se na vás ruské děvky musí?“
Přehnul ji přes stůl.

Probrala se na podlaze. Rudá skvrna na stropě. Lepkavé cosi všude. Rudé zdi.
Pak omdlela znovu.

Závěrečná poznámka: 

Prvotřídní grázl snad projde.

Další: http://sosaci.net/node/30791

Obrázek uživatele neviathiel

Duben II

Úvodní poznámka: 

Další drobnost z Militie

Drabble: 

„Musíš tam jet osobně. Jinak se nikdy nic nenaučíš.“
Když nováčci stanou u vrat, přibrzdí u nich auto, dostanou pytel přes hlavu a jsou hozeni do kufru. Je to nutné, aby pochopili, že musí vždy zachovávat obezřetnost.
„Nemít čas je iluze. Ve skutečnosti existují jen priority a výmluvy.“
Vstává se v pět a v šest začíná výcvik. Oběd, odpolední výcvik.
„Nejvyšší čas je právě teď.“
U čaje o páté odkrývají sami sebe a dostanou rozhřešení.
„Pokud se konečně chceš někam posunout, je to to správné místo. Pokud ne, odejdi. Uteč. Zůstaň kořistí.“
Na přemýšlení není čas. Na pochyby není místo.

Obrázek uživatele neviathiel

Příliš brzy

Drabble: 

Žila sama s dcerou. Nikoho dalšího nepotřebovaly.
Když se přestěhovaly do Prahy, měly každá vlastní pokoj. Někde daleko měly stále příbuzné čaroděje, ale s tímhle světem nechtěly nic mít. Matka měla normální práci a časem i normálního přítele. Časem trávila víc času u něj než doma. Dcera se o sebe uměla postarat, a často byla večer pryč. Matka byla ráda, že si konečně našla přátele a zdálo se, že i muže.
Jednou zahlédla pět kulatých modřin na dceřině ruce.
„To je z tréninku.“
Možná. Nevěřila jí.
Jsou věci, se kterými nemůžete nic dělat, pokud druhá strana nechce.
Můžete jen čekat.

Závěrečná poznámka: 

Dospělá dcera se odmítá dělit o své problémy, což doufám téma splňuje.

Obrázek uživatele neviathiel

Bezčasí

Úvodní poznámka: 

Souvisí s http://sosaci.net/node/29238, anebo možná vůbec ne.

Drabble: 

Poprvé se probudila ještě s černým pytlem na hlavě, který jí nasadili u brány výcvikového centra, jakmile vystoupila z auta. Prošla prověřením. Bylo jí trochu špatně ještě v šest ráno, když začínal výcvik, ale zatnula zuby.
Podruhé jí už špatně nebylo. Sestra byla nezkušená. Ranka po vpichu se hojila dlouho.
Potřetí jí bylo špatně už od chvíle, kdy ji sebrali vyšehradští. Bez prověření nemohla pokračovat. Kdyby ji nepřipoutali k židli, patrně by šla k zemi.
Počtvrté se přistihla, že už si zvyká. Předtím byla oboustranná nejistota, a pak úleva, že je stále důvěryhodná.
Použnevědělakolikáté se probudila sama v prázdné místnosti.

Obrázek uživatele neviathiel

Ta, která přežila

Úvodní poznámka: 

Okénko do života tajných agentů.

Drabble: 

Militia byla tolerantní k jejím úletům. Jen občas slýchala, že nedopadne dobře. Neposlouchala.
Poslední objev se jmenoval Aleksandr a byl stejně nevázaný a neopatrný jako ona. Prozradili se oba. Zůstala spoušť a mrtví na její straně. Přežila jen ona a smrt se jí pověsila na paty.
Našel ji i v Bukurešti. Čekal na ni doma. Nohy na stole a drzý úsměv. Pak šel do bezpečného domu, který krátce předtím opustila, usmál se na recepční a dal jí pět minut, a pak vypálil dům do základů.
Marina zametla stopy a zmizela.
Tentokrát ji místo Aleksandra našel bratr a splnil svou povinnost.

Obrázek uživatele neviathiel

Březen

Úvodní poznámka: 

Kousek cesty zpátečkou.
Navazuje na Město a hvězdy, to je tak na okraj - drabble je snad srozumitelné samo o sobě.

Předchozí: http://sosaci.net/node/29065

Drabble: 

„Tisíce cest. Svět nekonečných možností.“
Jednu zaslechla v hlase čaroděje z Vyšehradu, před pár týdny. Cosi je špatně. S ní.
„To vše je jen iluze.“
Jedna sestra jí obarvila vlasy na hnědo, vybrala novou kosmetiku a nové oblečení. Nepoznají ji. Ona se nepoznává v zrcadle.
„Ve skutečnosti máš pouze dvě. Je načase, aby ses rozhodla. Můžeš zavřít oči a čekat jako ovce, až si pro tebe přijdou vlci.“
Jako dosud.
„Anebo můžeš otevřít oči a být na pozoru jako ovčácký pes. Jsi mezi ovcemi, ale chráníš je před vlky.“
"Jak?"
"Možností je spousta. Je to na sobě. Jak se rozhodneš?“

Obrázek uživatele neviathiel

Duben

Úvodní poznámka: 

Nucený odskok do budoucnosti.

Předchozí: http://sosaci.net/node/29039

Drabble: 

„Pověz nám tvůj příběh, Oleno.“
Třikrát tři, devět židlí. Odpolední čaj a sušenky po dvakrát čtyřech hodinách výuky a výcviku.
„Poprvé jsem chtěla někomu pomoci. Chtěla jsem zavolat čarodějnickou policii. Bylo pozdě. Málem jsem zemřela.“ Zjizvená pravačka.
Účast.
„Vyšetřovali to?“
„Pachatelka zabila mnoho dívek.“
„Čarodějek?“
„Taky.“
Mlčení.
„Podruhé mě… napadl nějaký muž.“
„Co jsi měla na sobě?“
„Šaty na ramínka.“
„Jak dlouhé?“
„Do půl stehen.“ Obejme si ramena. Je unavená.
„Mohla sis za to sama?“
„Nevím.“ Slzy.
„Zasloužila sis obtěžování a kdyby tě někdo znásilnil v parku, nemáš se čemu divit. Ale nezasloužila sis napadení kouzlem. Nikdo si to nezaslouží.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Říjen

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Aleksandr má v pokoji velké zrcadlo v těžkém rámu. Zrcadla odrazí a obrátí vše, co vidí, ale nemají paměť. To Aleksandrovo má rám odřený a popálený od kouzel a plochu křišťálově čistou. Občas v něm vidí minulost, když je zrovna Olena poblíž zrcadla.
Kdysi mu zachránila život, ale za jakou cenu? Nepamatuje si jeho jméno ani své vlastní. Nesmí se k ní přiblížit, ale musí splatit dluh. Nic menšího než život. A tak pozoruje a čeká. Nechává se vidět. Někdy na ni promluví. Ona mu někdy odpovídá.
Někdy, když zírá na svůj vlastní odraz, má chuť rozbít zrcadlo na kusy.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Září

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena schovala část svého života do krabice, tu důkladně zapečetila a přilepila na ni nápis „Neotvírat za žádných okolností“. Tak důkladně, že sama zapomněla na její existenci. Život však jde dál a jeho části taky. Ta jedna tiše rostla. Chvíli se dala přehlížet. Chvíli.
„S námi můžeš mluvit o čemkoliv. Na ty ostatní zapomeň.“

---

„Máš prudký zánět spojivek.“ Sestřenice se pousmála a pokrčila rameny. „Nekoukej do toho počítače aspoň tři dny.“
„Musím —“
„Počká to.“

Aleksandr zaostřil na dokument vydolovaný z disku nalezeného v narychlo opuštěném bytě tajné organizace Militia.
Oči začaly pálit a slzet.
Aleksandr vypnul počítač a šel spát.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Červencový večer

Úvodní poznámka: 

Navazujeme tam, kde jsme loni při DMD skončili - jen se skokem o dva roky dál.

Drabble: 

Sraz o prázdninách. Karolína šije do holek a nakrucuje se před klukama. Eliška pije druhé pivo a moc nenamluví. Všichni pijí pivo, jen Olena červené. Olena přemýšlí, proč sem chodila.
O loňské aféře s čarodějnicí nepadne ani slovo.

Aleksandr si přidržuje na koleni sáček s ledem. „Chci pokračovat,“ vyhekne.
Jeho znovunalezená instruktorka zavrtí hlavou. „Běž domů a pár dní se šetři.“

„Umět se porvat s lidma z Milice je k ničemu. Potřebuje jinou pomoc.“
„Můj syn není žádný blázen,“ odsekne Vasyl Kosturak.

Olena zaťuká na sousední dveře. Nikdo doma. Možná dobře. Po třech sklenkách se špatně dává pozor na jazyk.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Tramvaj na věčnost

Obdarovaný: 
Čespír
Fandom: 

Milý Čespíre (a Keneu snad už neschovávající se pod dekou),
pokusila jsem se splnit tvé přání číslo jedna a doufám, že se ti bude líbit! Přeji krásné Vánoce a hodně štěstí a zdraví do nového roku.
neviathiel

Rating: od 12 let
Varování: Může být (neplánovaně) trochu strašidelné.
Poděkování: Aries za rady během psaní a betaread.

Obrázek uživatele neviathiel

Za starých časů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po dlouhém přemýšlení vybírám drabble ze zkušebního tématu. Poměrně dobře vystihlo moje duševní rozpoložení. Měla to být jen momentka z něčího života, nakonec však na ně navázal celodubnový seriál, s pokřiveným zrcadlovým obrazem úvodního drabblete na konci. Během seriálu jsem využila podněty od Bilkis a Aries, kterým tímto ještě jednou děkuji!

Drabble: 

Hladina vody je lesklá a rovná jako zrcadlo, a je studené ticho, na krátký okamžik, než se zase zvedne vítr.
„Předloni tady byly labutě,“ řekne dívka. „Loni kachny.“
„Možná se přestěhovaly o dům dál,“ napadne jejího společníka.
„Žádné další jezírko tady není.“
Hladina je prázdná. Holé větve se pohupují ve větru. Můstek od loňska ztratil několik dalších prken.
Mladík položí ruku na zábradlí a nohu na prkno s dírou po suku.
„Není na koupání trochu moc zima?“ nadhodí dívka.
„Nespadnu tam.“
Prkno zapraská. Mladík se opře o druhé zábradlí. Dívka nenápadným kouzlem zacelí prasklinu v prkně.
„Nespadneš,“ řekne se smíchem.

Obrázek uživatele neviathiel

Procházka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena si upraví šálu. Studený klid střídá studený vítr a Grébovka je ponurá. Nikdy by ji nenapadlo, že takové místo najde uprostřed města. Páchnoucí halda, rozbitá kašna, pokřivený plot, vyhořelá grotta. Ideální místo na rande.
Šimon šplhá na obrubu kašny.
„Není na koupání poněkud zima?“ nadhodí Olena se smíchem.
„Nespadnu.“
Šimon se narovná, udělá dva roky a pod nohou mu povolí kus kamene. Zmizí za obrubou.
Olena se nahne přes okraj. "Jsi vcelku?" zeptá se polekaně.
"Nic se mi nestalo."
Žádný pocit déja vu. Žádné nečekané vzpomínky. Jen nejasně nepříjemný pocit.
"Pojď pryč," řekne Šimonovi.
Branka za nimi mokře zaklapne.

Závěrečná poznámka: 

Tady končí další kus Olenina příběhu. Děkuji věrným čtenářkám Aries, Bilkis, kytce a ef77, že se mnou vydržely až do konce dubna. :)

Obrázek uživatele neviathiel

Posun

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

První drabble vložené z mobilu. Prosím o shovívavost, interpunkci opravím, až se dostanu k počítači.

Předchozí: http://sosaci.net/node/27544

Drabble: 

"Nepoznala Aleksandra. Málem nepoznala ani tebe. Myslí si, ze celou dobu chodila na místní základku. Dokonce si na to pamatuje."
Bývala jejich eso v rukávě. Teď nemá magii ani vzpomínky na ni. Z Aleksandra je poloviční blázen. Takhle to skončit nemělo.
"To nezpůsobila pečeť," řekne velmistr. "Potlačila traumaticke vzpomínky a nahradila je falešnými."
"Přece to takhle nemůžeme nechat."
"Musíme. Předtím se dvakrát pokusila zabít. Potřetí se jí to povede."
"Nemůžeme zůstat tady," řekne Iryna. "Nikdo se nesmí dozvědět, co se stalo. Vůbec nikdo."

"Jména?" zeptá se bez zájmu úředník.
"Ponechte původní."
"Příjmení?"
"Ševčuk."
Je to první příjmení, které ji napadlo.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Na balkóně

Úvodní poznámka: 

Následuje druhý den po Propuštění
Navazuje na Mezitím na Vyšehradě

Pro nevi s poděkováním za zapůjčení esa vyšehradské kriminálky.

Drabble: 

Jsou dny, kdy padají samé trumfy, eso na eso.
Pak jsou ty druhé dny. Například dnešek.
Karel Vrbenský hledí na Vltavu, ponuře olověnou jako kouř v plicích.
Krysa ve vlastních řadách neodolala pokušení. Případ se uzavírá. Žádný důvod k oslavám.
„Něco mám,“ ozve se Vratislav zasmušile. „Eliáš Levý byl prý Otův prastrýc. Stýkali se. Levý Otovi asi prozradil, čím je ta kniha zvláštní. Po dražbě se sešli… Krucinál, kdybych si včera pospíšil…“
Zajíká se, ale Karel rozumí. Mohli Vostrého zachránit před pádem do zásvětí, ušetřit ho nepředstavitelných hrůz. A vydat spravedlnosti. Hrůzám dobře známým.
Karel típne cigaretu. Zpátky do práce.

Závěrečná poznámka: 

Příště: V kuchyni

Obrázek uživatele neviathiel

Ulehčení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Oleně se svírají útroby, když vidí velmistra, prastrýce, unaveného a staršího o pět let. Ona se vzdala magie, ale zaplatil on.
Svírá se jí srdce, když oknem vidí zarputile čekajícího Aleksandra. Nenásledoval ji. Nesmějí se vidět. Je příliš zranitelná.
Svírá se jí hrdlo při pomyšlení na minulost a budoucnost.
„Co teď?“
„Můžeme žít bez magie. Někde jinde. Jen my dvě.“
Teď chce zaplatit i její matka.
Tíha postupně odchází.
Přijde prastrýc. Olena ho málem nepozná. Snad dva roky se neviděli.
Jednoho dne klepe na dveře rozčilený mladý muž. Pohádá se s mámou a odejde.
„Kdo to byl?“ zeptá se Olena.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Obrázek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olenina matka Iryna otevře knihu na stránce, kterou Olena včera založila fotografií, a otočí knihu k Aleksandrovi.
„Znáte to kouzlo?“
On přikývne. „Pečetní kruh. Zamyká čaroději přístup k jeho vlastní magii. Je složité na provedení. Olena je našla před časem. Chtěla někomu pomoci.“
„Může pomoci tobě.“
Aleksandr se ostražitě narovná. „Nenechám si vyrvat magii z těla.“
„Ne bez vašeho souhlasu.“
„Víte, jaká je cena?“ nadhodí Aleksandr.
„Vy ji platit nebudete.“
Aleksandr se předkloní a zavře knihu. „Ale ano. Žiju díky magii. Zabili byste mě. Chci vidět Olenu.“
„Pak ji uvidíte.“
„Na to nepřistoupím,“ odsekne Aleksandr. „Všechna moje magie mi zůstane.“

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení tématu: Aleksandrova magie je momentálně narušená, ale chce si ji radši nechat, než aby se zcela vzdal možnosti čarovat.

Další: http://sosaci.net/node/27544

Obrázek uživatele neviathiel

Odpolední čaj

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena odloží nejdříve hrnek a pak knihu. Hrnek vypila do dna. Knihu se neodvážila otevřít.
V knize je založena fotografie Karla Vrbenského. Kdysi ho chtěla zachránit. Nikdy se nesetkali. Dostal se z nejhoršího sám. Nestihla mu zničit život. Nestihne.
Stvořila noční můru. Některé meče nelze překovat v pluhy.
Všechno špatně, od začátku. Noční můra je ona a řešení jednoduché. Tak nádherně jednoduché.
Stočí se v křesle, zavře oči a ponoří se do úlevy, jakou už necítila dlouho. Přichází nepříjemné bušení srdce a nevolnost. Je to jiné, než si představovala.
Mamka se vrátí brzy. Přičichne k hrnku.
„Co jsi proboha udělala?“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Střepy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Modravý svit pohasíná. Praskliny se prokoušou k sobě. Osm temně průhledných střepů se rozběhne do všech stran. Olena sesbírá rukama v rukavicích tři, které zůstaly na přikrývce.
Křivky na monitorech se roztřesou.
Dva u postele. Dva pod lůžkem.
Rozpípá se alarm. Zdravotní sestra ji vyvede z pokoje.
Sedí na chodbě a zírá na sedm střepů. Trvá nekonečně dlouho, než ji pustí do pokoje. Osmý střep najde v koutě.
„Prý nesmím vstávat.“
„Neudržel by ses na nohou.“
„Cítím se skvěle.“ Usměje se, mávne rukou a vyčaruje plamínek. Jeho zrcadlový odraz má havraní provazce vlasů, šedou kůží a jezera smůly místo očí.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Mezitím na Vyšehradě

Úvodní poznámka: 

Následuje po Kruhu
Navazuje na Smečku

Děkuji neviathiel za laskavé zapůjčení Vratislava Skály.

Drabble: 

Než Vratislav Skála povýšil na kriminální oddělení, pracoval jako strážník. Rád využíval pauzu, aby zaskočil za bývalými kolegy na kafe a kousek řeči.
Tentokrát přerušil znepokojivě tichou debatu.
„Jdeš jako na zavolanou.“
Vratislav zkoprněl. Standardní výslech podezřelého se změnil v nepřehlednou řež? Svědkové utekli? A především: vyšetřovatel Vostrý zaútočil na strážníka? Nebýt časného dopoledne a stydnoucího kafe ve všech hrncích, pomyslel by si něco o alkoholu ve službě.
Oto Vostrý nebýval špatný parťák. Loni spolu zmákli pár zapeklitých případů.
Poslední dobou s ním nebyla kloudná řeč, občas zanedbával práci. Ale kolega je kolega.
Oficiální hlášení počká.
„Nejdřív s ním promluvím.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Dárek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Když jde Olena nemocniční chodbou, necítí vůně lektvarů, neslyší lidské hlasy a nevnímá své vlastní kroky. Svírá kulatý balíček. Mezerou v ochranné schránce se protáhne modravá záře.
Černá křišťálová koule pohltí, co se jí dotkne. Životy pěti lidí beze jmen a s tvářemi. Aleksandrovu magii. Ne jeho životní sílu. Možná zemře. Možná ji bude nenávidět. Včerejšek je nenávratně pryč.
Aleksandr je při vědomí a ví, že mu zbývají hodiny.
„Výsledek je nejistý,“ řekne mu. „Záleží jen na tobě.“
Jemu se zkřiví tvář námahou. Nechci zemřít, odpoví myšlenkou, protože nemůže mluvit.
Olena rozbalí zářící kouli a vloží ji Aleksandrovi do rukou.

Závěrečná poznámka: 

Téma najdete na konci druhého odstavce.

Další: http://sosaci.net/node/27161

Obrázek uživatele neviathiel

Za dveřmi

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ.

Předchozí: http://sosaci.net/node/26813

Drabble: 

„Proč je napojený na přístroje?“
„Udusil by se.“
„Říkali jste, že nepřežije.“
Ticho.
„Kdyby ho našli dřív…“ Kdyby nebloudil po Oděse. Kdyby. „Možná. Možná ne.“ Lékař se nervózně ohlédne po Aleksandrově otci. „Udělali jsme pro něj, co jsme mohli. Víc není v našich silách.“
Olena zavře oči a přikývne.
„Ve tvých ano.“
Modravá záře. Aleksandrova magická síla a životy pěti lidí. Kdykoli zasáhla do událostí, zvrátila je k horšímu. Měli ji nechat ležet a umřít uprostřed jejího vlastního obludného díla.
„Pokusím se,“ řekne. „Možná je naděje. Nevím, jaká je cena.“
„Pokusíš se a já zapomenu, že možná umírá kvůli tobě.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Nepořádek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: http://sosaci.net/node/26606

Drabble: 

„Jsi zřídlo. Jednou budeš nejmocnější mág své generace.“
Olena si stírá cosi studeného z tváře. Krvavá kaše. Bílý úlomek.
„Můžeš být velmistryně. Nebo noční můra.“
Zvedne se na loktech. Mezi cáry krabic a věcí a lidí září černá křišťálová koule. Září velmi jasně a je pokrytá prasklinami.
„Musíš se naučit tu sílu ovládat, než bude pozdě.“
Selhala jsem, šeptá v duchu.
„Aleksi,“ vyrazí ze sebe nahlas. On ne. Jen ne on.
Nejisté kroky. „To rudé,“ hlesne Aleksandr. Zírá na krvavou kaši na zdi. Pak se rozesměje, začne si freneticky otírat ruce o džíny a skrz spoušť se odpotácí z bytu.

Závěrečná poznámka: 

Některé věci se ve stáří nenaučíte, protože už nebudete mít šanci.

Další: http://sosaci.net/node/26906

Obrázek uživatele neviathiel

Stěhování

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Začíná pršet a Olena přemýšlí nad Aleksandrovou neznámou z třetího patra. Určitě jí něco zatajil.
Vejde do domu. Výtah někde vězí. Na schodech nikdo. V třetím patře dvojice mužů s krabicí. Oba se pátravě zahledí na Olenu. Nikdo nemluví.
Olena přistoupí k otevřeným dveřím bytu. Krabice, všude. Jedna je otevřená. Kniha s vyobrazením mantichory na obálce. Dřevěná skříňka. Mezerami ve spojích prosvítá známá modravá záře.
Někdo ji strhne. Elektrický výboj do prázdna. Další ruce ji tisknou k zemi. Olena se nemůže pohnout. Magie se brání za ni. Zuřivě. Trhá hrubě, pak na malé kousky, vše v cestě, neživé a živé.

Závěrečná poznámka: 

Téma je na obálce knihy. :)

Další: http://sosaci.net/node/26813

Obrázek uživatele neviathiel

Nepěkné starosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/26277

Varování: Ošklivé. Přituhuje.

Drabble: 

Alla rozeslala na pagery nouzový kód pro případ prozrazení. Je načase zahladit stopy. Operátoři musí do dvou hodin vyklidit byt a zdekovat se. Zbývá ještě jeden problém. Od Aleksandra je pokoj jen na chvíli.
„Co s ním?“ zeptá se Alla.
„Zabij ho,“ odpoví kolega. „Aspoň bude o jednoho čaroděje méně.“
Alla bere pistoli, namíří Aleksandrovi na srdce a stiskne spoušť. Cvakne naprázdno. Podruhé taky. Alla zanadává a mrští pistolí do jedné z krabic. Zahlédne kladivo.
Vší silou Aleksandra uhodí do spánku. Praskne kost. On má stále otevřené oči a dýchá.
„Za pár hodin je mrtvej. Do té doby nikdo nepřijde.“

Závěrečná poznámka: 

Starostí je tam dost. Jestli jsou hezké nebo ne, nechávám na posouzení hodnotitelé. Aleksandr je pohledný jedinec, ale co se s ním děje, moc hezké není.

Další: http://sosaci.net/node/26606

Obrázek uživatele neviathiel

Posezení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Začátky Militie byly neuspořádané a divoké. Časem zjistila, že hledat a zabíjet černokněžníky je nekonečná práce. Začala hledat dlouhodobé vyšší cíle. Jestli místní organizace o něco nestojí, je to nadměrná pozornost.
„To je mág ze včerejška,“ zašeptá Marina, když se podívá kukátkem na chodbu. „Nejsem tady.“
Zatímco Marina přelézá na sousední balkon, Alla otevře.
„Marina je pryč. Nevím, kdy se vrátí. Co potřebuješ?“
Laškovný úsměv. „Můžu na ni počkat?“
Alla pokrčí rameny. „Pojď dál.“
Rozhlíží se a sedá do nabídnutého křesla.
„Kafe ti nenabídnu. Mám jen banánový čaj.“
Alla obejde křeslo, přiloží Aleksandrovi ke krku elektrický paralyzér a stiskne tlačítko.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Pátrání

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena viděla černou křišťálovou kouli poprvé před rokem. Na světě jich prý existuje sedm. Jednu vlastní rodina Kosturaků. Poprvé se jí dotkla opatrně a v rukavicích. Postupně se s ní naučila zacházet i poslepu. Aleksandr ne.
„Měl bych jít sám.“
„Někdo musí vybít tu kouli.“
Aleksandr skládá stopovací kouzlo a do středu vloží dlouhý tmavý vlas.
„Kdo je to?“
„Byla v bytě na večírku. Možná někomu něco řekla.“

Stopa směřuje do třetího patra okrového činžáku.
„Počkej tady,“ řekne Aleksandr. „Možná kouli ukradla ona. Stačí, že viděla mě.“
„Počkej –“
„O mě se neboj, Princezno,“ usměje se on a vyběhne po schodech.

Závěrečná poznámka: 

Na bojiště v drabbleti ještě nedošlo, ale snad je jasné, že to Olena zvládne levou zadní.

Další: http://sosaci.net/node/26277

Stránky

-A A +A