7. kapitola

Rafael nechal Saskii se v zázemí převlékat a zamyslel se. Z přemýšlení ho však záhy vytrhl výkřik:
"Jau! Potvoro jedna blbá!"
Do lokálu jak tajfun vlétla Saskie oděná jen do spodního prádla. Rafael nevěděl, jak zareagovat, promptně však dostal rozkaz:
"Nečumte a vytáhněte mi žihadlo! Tady," ukáže Saskie na zadní stranu stehna, prakticky těsně pod zadkem.
Splniv tento příkaz, prohlásil Rafael:
"To jsem tedy nečekal, že vás takhle záhy poznám, ehm, takhle nalehko, a že budu s vámi v takto intimním kontaktu."
"Aby bylo jasno, pane kavárníku, to mělo ryze praktický a ryze prozaický důvod. Potřebovala jsem to žihadlo dostat ven co nejrychleji, jinak oteču. Takže se omlouvám, že jsem na vás možná neuctivě řvala."
Saskie odešla do zázemí a vrátila se s gelem proti bodnutí hmyzem.
"Naštěstí jsem vybavená, takže vás ještě poprosím o namazání. Jak říkám, ryze praktický úkon. Děkuji, tímto vyhlašuji konec intimností. Vidíte, a to jste mi sliboval, že mě tu nebude nikdo a nic okusovat."
"Mrzí mě to, ovšem ta včela se sem musela opravdu nějak zatoulat. Běžně tu nemáme s hmyzem problémy."
"Mohu-li vám radit, učiňte zde proti hmyzu nějaká opatření. Stát se mi to zde jako zákaznici, moc bych se rozmýšlela, zda sem ještě někdy zavítám."
"Ano, popřemýšlím o tom. Ale teď už se konečně běžte obléct. Pokud nás oknem zpozorují kolemjdoucí, neřku-li potenciální zákazníci, nepomyslí si ani o jednom z nás nic seriózního."
Pak už se konečně začal Rafael věnovat zaučování své nové pracovní síly. Od seznámení se sortimentem, přes obsluhu kávovaru až po pokladní systém. V neposlední řadě museli vyřídit i nezbytné formality, zejména sepsání pracovní dohody. Než se nadáli, přiblížila se otevírací hodina.
"Proč jste se vlastně rozhodla pro tuto brigádu?" položí Rafael otázku na tělo.
"Potřebuji přivýdělek. Podnájem je drahý, i když ho sdílím se spolužačkou. Znáte to."
"Znám. Vlastně z osobní zkušenosti ne. Celý život žiji v tomto městě. Ale teď už jdeme otvírat, takže si budete moci prakticky vyzkoušet vše, co jsem se vás tu snažil naučit."
Otevřeli a Saskie se s chutí vrhla do obsluhy prvních zákazníků. Rafael se tvářil spokojeně, vypadalo to, že jeho nové pomocnici tato práce sedla. Zdálo se, že by tam byla schopná obsluhovat až do zavíračky, proto se raději zeptal:
"Saskie, v kolik hodin vlastně máte to sémě?"
"Sémě?"
"Cožpak vaše generace studentů neříká semináři semeno?"
"Vidím, že se váš osobní slang budu muset ještě velmi učit. Seminář mám ve tři."
"Tak už pro dnešek utíkejte. Děkuji za spolupráci, musím říct, že mě zatím velmi uspokojujete. Samozřejmě v pracovním slova smyslu."