Zázračný Stanislavský

Tragéd planul nadšením.
"Aureolus," šeptal. "Zrádný otrok rozsápán medvědem!"
"Ani se neptám, kdo bude hrát otroka," pronesl satirik, "ale máme medvěda?"
"Nenahradil by ho principál? Je velký, silný, hladový, chlupatý..."
"Stejně ho radši zašijme do medvědí kůže."
Návštěvnost byla skvělá, i když do města dorazil cirkus. Principál trávil hodiny postáváním před medvědí klecí. Stanislavského metoda plnila divadelní hlediště a vyprazdňovala šapitó.
Při posledním představení překonal principál sám sebe. Zamručel, vztyčil se na zadní a začal tragédovi okusovat nos.
"Principále, neblázni, tohle v roli nemáš!" odstrčil ho tragéd.
Medvěd velmi věrohodně zařval.
"Principále?!"
Z medvědí klece se ozvalo: "Já jsem tady!!!"