Nevěřil jsem, že se ještě někdy vrátím domů. Nicméně naše loď pomalu klesá k modro-zelené planetě pod námi a já si začínám uvědomovat, že to je skutečné - ne jeden z těch snů, které se mi zdály během zdánlivě nekonečné plavby vesmírem.
Nepodaří se nám sice navázat komunikaci, ale přesto jdeme na přistání - signály posíláme už týdny, musejí nás čekat. Zařvou brzdné trysky a někteří z nás se otevřeně rozpláčou. Jsme doma, na Zemi…
Něco je špatně, uvědomím si, když vystoupíme z lodi a nikde nikdo. Zatímco jsme byli pryč, se naše rodná planeta naprosto změnila… K lepšímu či k horšímu?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit