Couchsurfing

Za dveřmi stáli holčička a kluk. Holčička pípla: „Dobrý večer. Máme se zeptat, jestli můžeme využít vaší pohostinnosti.“
„My se známe?“
„Zatím ne,“ odpověděl zrzek, který dorazil za dětmi. Zívl, mávl rukou a bezpečnostní řetěz povolil. Zrzek mi vrazil do bytu se slovy „Thor parkuje kozly na dvoře.“ a svalil se na pohovku.
„My nemáme dvůr,“ vyhrkla jsem.
„Teď už ano,“ zaburácel zvenku mužský hlas.
Ráno pod jednou dekou ležel vzkaz:
Díky za nocleh. Máš u nás dračí srdce.
Zaúpěla jsem. „Mohli jste si po sobě aspoň uklidit.“
Když jsem lístek otočila, stálo na něm: Tohle říkají naše ženy taky.