Studená sprcha

Když se Blanka vrací k autu, křupne jí v koleni. Málem se bolestí kousne do jazyka. 
Plácne sebou na sedadlo spolujezdce jako pytel brambor, protože na zadních sedí Nora a Adam. Oba jsou velmi tiší. 
Nahmatá v batohu termosku. 
Prázdná. 
„Krucinál,” zavrčí. „Nemáte kafe?”
„Před chvílí jsme ho dopili.” 
Blanka zavrčí. „Říkals deset let? Je to patnáct, možná ještě víc.”
„Co to znamená?”
„Bude těžké prokázat příčinu smrti, natož vraždu. Možná je to promlčené.”
Ticho. Blanka ve zpětném zrcátku vidí, že Adam má zavřené oči a Nora široce rozevřené. 
„Roman má kafe v kufru v zelené termosce,” řekne Adam potom.