I položili ho do klína

Utrpení blízkého člověka bolí víc než utrpení vlastní. Moc jsem to nechápal. Jenomže ona je to pravda. Jako rodička boží držela v klíně tělo svého mrtvého syna, tak já teď svírám v dlani jinou  dlaň a všechno v mém těle křičí "Naprav to!"

Jenomže tohle utrpení není žádná malicherná rozmíška, kterou lze vyžehlit omluvou, darem a trochou času. Nejen proto, že uzdravit se bude trvat roky. Fakt, že máme k dispozici veškerý čas světa a umíme se pohybovat i mimo něj, nepomáhá. Ani péče, která převyšuje možnosti běžného lidstva.

Jeho dlaň svírá tu mou. Teď nesmíš to vzdát, prosí oči.