Všeobecné a rovné právo

Fandom

Historie

Úvodní poznámka

Mimosoutěžní.

Od úvah o francouzské revoluci jsem se dostala jinam v místě i čase. To jsou ty paradoxy.

Drabble

Demokracie a rovná práva pro všechny?

Vlastně jen pro polovinu dospělé populace. O ženách nebyla řeč, pochopitelně.

Dlouho.

Dějepis učí, že v Rakousku-Uhersku bylo prosazeno všeobecné rovné hlasovací právo v roce 1907.

Až na to, že opět nikoli všeobecné. A v té době už to tak samozřejmé všem nepřipadalo.

Nicméně ženy nebyly výslovně vyloučeny z kandidatury (na to nikdo ani nepomyslel).

Hned následujícího roku se tři odvážné objevily na kandidátkách do sněmu.

V roce 1912 nakonec uspěla jiná žena, která se do té doby politicky neangažovala. Spisovatelka Božena Viková Kunětická.

Téhle poslankyni však nikdy nebylo dovoleno vstoupit do sněmovní budovy.

Závěrečná poznámka

No, vešlo se to taktak, něco muselo padnout za oběť, snad to není ve výsledku moc sucharské.

Ty první tři se mi tam nevešly, stojí za to je uvést. Marie Tůmová coby nezávislá, Karla Máchová za sociální demokracii, Božena Zelinková za stranu státopravě demokratickou. Marie Tůmová byla jedna z nejaktivnějších žen v politice, spole ještě s Františkou Plamínkovou.

Narozdíl od nich se Viková-Kunětická vynořila poněkud nečekaně a není jasné, proč se vlastně ona ocitla na kandidátce (mladočeské strany). Pro své poněkud radikálně feministické názory byla navíc v té době opravdu kontroverzní.

Jako zvolená poslankyně potom často veřejně vystupovala, ale místodržící hrabě Thun jí nikdy neudělil povolení vstoupit do sněmu.

Všem těm paradoxům udělal konec vznik Československé republiky, která ženám přiznala volební právo aktivní i pasivní.

Téma

DMD č. 07. pro 7. 4. 2026. Téma: Paradox