Peprmintkový kouzelník

Je polovina osmdesátých let, já a táta sedíme v hospodě. Já se žlutou limonádou (je mi sedm), táta má pivo a zelenou. Jelikož je pivo už třetí, má táta povznesenou náladu a začíná kouzlit.
"Sleduj, dcero!" praví, a nacvičeným pohybem spustí panáka peprmintky do plného půllitru. "Magické oko!"
Zelená se na dně půllitru překlopí a rozlije.
"Mám zatleskat, tati?"
Otec mávne rukou a poručí další pivo a zelenou.
"Sleduj, dítě moje!"
Pokus dopadne stejně. Otec znovu povolá číšníka. Ten rovnou nese další zelenou. Nad otcovými pokusy se jen usměje.
"Nemám donést i vaječňák? Takový žabí hlen* je přeci jen snadnější."