Aflézie

Bezpečí přestalo existovat.
Dostaly se všude. Pod povrchem roztáhly průhledná, jako vlásek tenká vlákna. Jemně se chvěla. Dvě stopy za týden. Propletená, komunikující.
Dříve hojné jen v tropických pralesích, přizpůsobily se.
Postupovaly nekompromisně. Krátkými kořeny se uchytily v korunách, spoutaly větve stromů. Přitahovaly a povolovaly strašlivou silou.
Posilovalo je všechno. Organismy z trhlin kůry. Voda ze vzduchu. Bez výběru absorbovaly vláhu deště, kapky rosy, aerosol mlhy. Sníh nestudil, mráz nespálil.
Nenáročné. Přizpůsobivé. Tichý mor.
Povrch těla si chránily krunýřem z odumřelých buněk. Nezničitelné. Nezadržitelné.
Spojily hlínu s oblaky. Dosáhly nebeských výšin.
Jen ještě nevykvetly. Neukázaly plody.
Strach se plazil krajinou.