Něco je jinak

Dorian pomalu procházel starobylou síní. Zčernalé, až do tmy stropu se vznášející sloupy. Dřevěné ostění, kovové svícny s loket vysokými tlustými svícemi… Zvědavě se nořil do pološera Sálu shromáždění. Zvláštní místo. Podle Rózy jediné, kde nikdo nedokáže kouzlit. Prastarý sál je tak přesycen magií, že běžná kouzla spolkne a o složitá se nikdo raději nepokouší.
Zrovna prohlížel galerii obrazů ředitelek školy, když vtom se v dálce otevřely dveře. Světlem orámovaná postava mávla rukou. Svitky, ležící na pultu vedle něj se zvedly a odpluly. Žena je rychle uchopila a zmizela.
Zůstal strnule stát. Kouzlo v Sálu shromáždění? Musí za Rózou, hned!