Když běsnění... tak běsnění. Časově mezi Někdy hrdina nestačí a Prosbou
----
Provazce ledového deště bičovaly rozbouřenou hladinu moře. Kapitán Harris stál na zádi. Paluba pod jeho nohama se děsivě kymácela. Sotva se udržel na nohou Starý Hawkins a několik dalších mužů se s vypětím sil snažilo udržet vzpurné kormidlo. Proklatá bouře! Nic neviděl. Nic neslyšel. Jen burácení vichru a běsnění vln. A pobřeží bylo blízko. Nebezpečně blízko. Ostrá skaliska. Zákeřná dračí tlama číhající na svou kořist. A pak tu byla ona! Nemesis. Překážka mezi jeho lodí, jeho Skřivánkem a otevřeným mořem. Hradba mezi životem a smrtí. Proklatá bouře! Proklatá loď! Teď už veřil Frances Doyleové. A modlil se, aby nebylo pozdě...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
z toho mám úplně mořskou
Aries
z toho mám úplně mořskou nemoc
To beru jako poklonu
Terda
To beru jako poklonu
bylo to tak míněno
Aries
bylo to tak míněno
Ještě jednou převelice děkuji
Terda
Ještě jednou převelice děkuji :-)
Síla. To houpání lodi je
Profesor
Síla. To houpání lodi je úplně cítit.
Tak to jsem ráda...
Terda
Tak to jsem ráda...
A udělal dobře. Jo je to
Tall
A udělal dobře. Jo je to skvělé. Moře je nemilosrdné.
Uh... Děkuji :-)
Terda
Uh... Děkuji :-)