Nabízelo se pokračovat v hudebně laděných dílech o Elvisovi Přeslém, ale už mě to hrozně nebavilo psát.
Zatím si netroufám zařadit příběh do celkové dějové linie, ale ono se to časem ukáže.
Trýznivé napětí
"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Obyčejný visací zámek. Utržený z řetězu. Čekala bych nějaké závory, bezpečnostní mříže..."
Paní Vonásková lehce strčila do dveří. Se zaskřípěním se otevřely. Světla jejich baterek padla na obrovský nápis PUNK IS NOT DEAD.
"Ponk je nemrtvý? Truhlářský ponk?" obrátila se nevěřícně na paní Havránkovou, která anglicky rozuměla lépe.
"Možná říkají zombiím ponk," usoudila paní Havránková, "protože jsou nemrtvé jako stůl."
"A ponk nebo punk?"
"Nevím. Soustřeďme se na úkol."
Potichu se přibližovaly k hnízdu zombií.
"Teď tiše."
Opatrně překračovaly hromady holínek s ohrnutými okraji a ožvýkané kohoutí hnáty.
"Nikde nikdo, ani známka punku!"
Holky říkaly, že ponk je jinde. A je. V Nymburce.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
tak tohle je prostě perfektní
Aries
tak tohle je prostě perfektní. A ta atmosféra!
Díky. Fakt? Mně to připadá
Dirk
Díky. Fakt? Mně to připadá jako konina.
Potřebuji se v těch posledních pár dnech vypořádat s důvodem pro zombie apokalypsu a se smrtí paní Havránkové. Tohle je, řekněme, bednění ke slonímu můstku k těmto tématům.
:) Ponk taky nemá chybu!
mila_jj
:) Ponk taky nemá chybu! (Skvěle se bavím.)
Díky. Mně připadá
Dirk
Díky. Mně připadá neuvěřitelné, že to tolika lidem připadá dobré.
(Mým vtipům se vždy směje alespoň jeden člověk, ale drtivé většině z nich právě jeden -- já.)
Samozřejmě že se u psaní sám skvěle bavím, jinak bych to tak dlouho nevydržel. (A ve skutečnosti mě to hrozně překvapilo a netušil jsem, že se mi to zalíbí.)
Jenže ono je to celé hrozně plytké -- tedy ne drabble nebo DMD, ale to, co píšu já. Jasně, snažím se, aby to bylo co nejabsurdnější, takže to přinejmenším nějaký vtip mívá.
Pokusím se o nějakou strhující pointu, která to jako klenbový svorník celé smysluplně uzavře do logického a přesvědčivého celku.
(Ale jsem si dost jistý, že to neklapne...)
Bavit se u psaní je skoro to
Lady Peahen
Bavit se u psaní je skoro to nejdůležitější (já se to pomalu učím), to ostatní je už jen příjemný bonus;) A vtipné to je náhodou dost. Co se pointy týče - držím palce - konce jsou nejtěžší.
Díky. No a já zas na té
Dirk
Díky. No a já zas na té pointě tak moc netrvám, klidně to uzavřu libovolně, například prostě tím, že to skončí :-)
Ponk nebo punk. Punkt. :)
Aplír
Ponk nebo punk. Punkt. :)
Es punkt der Tag.
Dirk
Es punkt der Tag.
(Doufám, že toto prohlášení v sobě má tolik narážek a aluzí, že budu vypadat skoro jako intelektuál.)
Možná jsem měl říci, že tu
Dirk
Možná jsem měl říci, že tu písničku mám vážně rád.
Mám k tomu takový osobní smutný důvod.
Můj bývalý šéf, skvělý člověk, kterého jsem obdivoval a ctil a měl rád jako bratra (někdy staršího a někdy mladšího), měl zcela odlišný hudební vkus od mého, ale na oblibě Visacího zámku jsme se naprosto shodovali a tuto píseň jsme byli ochotní zpívat (falešně a s chutí) kdykoli.
Před několika lety se zabil na motorce a už si ji spolu nezazpíváme. A ani já už si ji nedokážu zazpívat s takovou chutí jako dřív.
Tak to je mi líto. Smrt je
Aplír
Tak to je mi líto. Smrt je nejhorší nepřítel, kterého znám.
O tom lze vést dlouhé spory.
Dirk
O tom lze vést dlouhé spory. Myslím, že jsou horší věci: hodně těžké je odolávat trvalé bolesti, skoro nesnesitelné snášet fyzickou bezmoc a nejhorší ze všeho cítit nezadržitelný odliv duševních schopností -- nejstrašidelnější knížka, kterou znám, je Růže pro Algernon.
Ale možná je to mé pořadí dané jen tím, že nejsem fyzicky bezmocný a necítím bolest, zato si uvědomuji postupný úbytek duševních schopností, jak stárnu.
S tou knížkou souhlasím.
Tora
S tou knížkou souhlasím. Uvědomovat si, jak se ztrácíš - duševně - musí být šílené. A to tvé drabble je vtipné, včetně těch zabudovaných odkazů, ne že ne.
A nakonec, nejdůležitější je, že tě psát baví a že si tvé kousky našly čtenáře.
O tom to celé je :D