Ve věži.

„Přišel jsi, Geralte. A za mnou...“.

Přišel, za kým jiným, potřeboval někoho kdo mu pomůže a současně kdo pochopí. Nebo se aspoň nebude tolik zajímat o něj, Yennefer, sudbu.

Geralt mlčel, čekal.

„Co tě přivádí, Geralte? Chceš vědět, který jed je nejsilnější? Nebo kde je sukuba nejzranitelnější?“

Geralt čekal. Věděl, že toto mentální cvičení s čarodějem může vyhrát jen těžce. Všichni čarodějové jsou stejní....

„Jsme stejní, říkáš si. Tak proč jsi tady? S prosíkem, přáním nebo výhružkou? Co na mě zkusíš?“

Čaroděj se ostentativně otočil k oknu své věže.

Geralt se držel, snažší bylo seknout příšeru než jednat s mágem.