Deník osamělé staré dámy

Pečlivě ukrytý sešit objevila Lada.
Břetislav s námahou luštil hrubě vyrytá a podivně pokroucená písmena:
„Drahý mužíček uhořel při lesním požáru. Já jsem zchromla. Mohl to být můj konec, ale naštěstí jsem dostala úžasně odvážný nápad. První Lešačikča ve městě!“
Evžen měl pravdu.
„Hezký domeček, sousedé zdvořilí ke staré dámě a vzadu zahrádky, sady, lesíčky, ráj. Moji miláčkové jsou spokojení. Budou se o mě dobře starat.“
Stránky praskaly v bezdechém tichu.
„Málo kořisti, málo masa. Lidi se venku potmě bojí. Spokojím se s drobty.“
„Opustili mě, co si počnu. Domácí pavoučci stěží uloví kočku. Hladovím. Slábnu.“
Pochopili a ztuhli hrůzou.