Z obrazu do obrazu

„Pojďte, Rubeusi. Nebudete celý čas tady.“
„Jakej čas? Já přeci musím fofrem vodsaď!“
„Souhlasím. Ale zatím merlinžel nevím jak. Jdeme.“
Severus Snape popadl Hagrida za rukáv, a táhl ho do hloubi fotografie.
Barvy postupně bledly, až se ocitli v jakési šedavé chodbě. Někam zahnuli. Začalo svítat. A najednou…
Prosluněný lesík a spousta vesele skotačících veverek.
„Tento obraz nesnáším, ale je to zkratka.“ zavrčel Severus.
Hagrid se rozzářil. „Takový roztomilý potvůrky! Kapánek se ale přemnožily co? Musíte je roznýst někam dál do lesa, nebo jich bude za chvilku eště víc.“
„Nebude. Ti psychedeličtí tvorové jsou přece namalovaní. To je dokonalá antikoncepce.“