Kštice

Zdivočelé kadeře vyjadřující vzdor proti patolízalství.
Rozevláté nespoutané vlasy, bujné jako jeho invence, bohaté tak jako množství not v jeho partiturách, husté jako jeho hudební dílo, část jeho já.

Hudba. Raný zdroj utrpení, prostředek k vyjádření citů. Melodie jako útěcha i zdroj radosti. Muzika v jeho představách, když ztrácel sluch. Tóny, ve kterých tonul zármutek. Hudba, která ho držela při životě, když myslel na sebevraždu.

Mnozí si z jeho účesu vzali inspiraci. Trochu ho sestřihali, aby děti neřekly, že se opičí, nebo aby nebyli osočeni z plagiátorství a mohli říct: podobnost čistě náhodná. Samozřejmě jen ve vzhledu, ne v genialitě.