Uvěznění

Šumař se nechal odvléci do místnosti, kde většina podlahy byla hluboko pod úrovni země. Alespoň takový měl pocit po zalehnutí v uších které bylo tak výrazné, až mu připadalo, jako by mu obě uši splynuly v jedno. Místnost byla nízká s plísní po stranách. Šumařovi se špatně dýchalo, neboť se mu zdálo, že okolo přítomné houby mu odtrhují zbytky vzduchu od úst. Uprostřed místnosti bylo křeslo potřísněné výměšky předchozích obyvatel a Šumaře do něho silou upoutali. Ne, že by se moc bránil. Přestože netušil, co se děje, postupem času a navzdory snahám zjistil, že odpor je přes sílu věznitelů marný.