To si tak říkáte, že napíšete drabble až přijdete ze zahrady. Jenže plány se rády střetávají s realitou, že. Takže o několik sebemrzačících pokusů tříhlavé Saně a jedno převazování tlapy Zvířeti později, Múza prohlásila něco o tom, že padla, a vůbec mi to nešlo od ruky.
“Opravdu není jiná možnost, madam?” zeptal se pan Keith u večeře. Lucerna hrála stínové divadlo. Otázka visela ve vzduchu. Frances zkoumala svůj pohár. Víno se lesklo zkroceným plamenem.
“Není.”
Odpověď říkala vše. A přece nic. Nedovolila nahlédnout za závoj mlčení. Myšlenky. Stínohra emocí skrytých před zkoumavým pohledem.
“Bude to nebezpečné.”
Na čele brázda starostí. O loď. O kapitána. Patří k sobě.
“To bude,” připustila.
Upila z poháru. Klidný tón odpovědi rozehrál struny neklidu. Oči se setkaly v hovoru beze slov. Ztupil osten nesouhlasu.
“Je na čase spustit čluny. Pašeráci nespí.”
Udělá, co je třeba. Splní rozkaz. Převezme velení nad lodí.
(Ne)odhalování bych tam měla. City, pocity a emoce snad taky...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
líbí se mi to moc, není divu,
Tora
líbí se mi to moc, není divu, že před takovou akcí je rozhozená, jde jí o její posádku, že. Pěkně.
Díky moc!
Terda
Díky moc!
Evidentně se jí moc nechce...
Killman
Evidentně se jí moc nechce...
Nechce.
Terda
Nechce.
Pěkné.
Aplír
Pěkné.