Když Jack konečně znovu otevřel oči, rozprostírala se kolem něj jen neproniknutelná tma. Nepříjemný chlad mu obtáčel tělo, a když se chtěl nadechnout, nešlo to.
Najednou k jeho uším dolehl nepříjemný zvuk. Znělo to trochu jako skřípání nehtů o tabuli. Otřásl se strachem a odporem zároveň.
Něco tam bylo. Ve tmě. A kroužilo to kolem něj. Stejně jako šelma, číhající na kořist. Slyšel to.
Urychleně se zvedl a couvnul. Pořád to tam bylo.
Okamžitě se rozeběhl směrem, který považoval za správný.
To, že se zmýlil, poznal až podle obřích špičatých zubů, které se zaleskly těsně před ním.
Byl v pasti.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je napínavý! A co bude dál
Kleio
To je napínavý! A co bude dál?
Díky.
Quiquilla
Jo, tak to je otázka :) Původně to bylo vymyšleno i s uzavřeným koncem, ale sto slov je sto slov, to se nedá nic dělat :))
Tak pokud nejsme v rámci
Kleio
Tak pokud nejsme v rámci Miracle Day, můžu se uklidňovat tím, že Jack nemůže umřít trvale. :)
Tak u Jacka člověk nikdy neví
Quiquilla
Tak u Jacka člověk nikdy neví, s ním je to těžký :)) Pokud by byl zájem, může napsat nějaké volně navazující drabble, jak to teda vlastně bylo (ať už v rámci DMD, nebo mimo ně na blog).