Těžký život veršotepce

"Hotovo!"
Mášrecht zamával kupou papírů, kterou mu vzápětí Vínozpěv vyrazil z ruky a horečnatě se do nich začetl. Zhruba třetinu od konce mu začaly téct slzy.
"Tak tohle je to nejlepší, co jsi zatím napsal. Dokonalé drama. Ale," začal se Vínozpěv hrabat v papírech, "má to jeden háček. Jak tady píšeš, že její popel pak spolu s růžovými plátky a hejnem holubic vyhodí do horského větru..."
"Co je s tím?"
"To nemůžeme."
"Nemáme holubice?"
"Ty ano."
"Chybí nám okvětní plátky růží?"
Vínozpěv mávl rukou k napěchovaným pytlům.
"Tak co je?"
"Všechny větráky nám zabavila Hlídka v rámci trollí ochlazovací akce."