Vloni jsem to nestihla, a tak jsem si dala závazek. Letos! Nikdo, NIKDO totiž vloni neudělal výběr těch nejromantičtějších drabble, u kterých se nám oči orosily a srdéčko v hrudi usedalo štěstím, že je všechno jak má být, protože Mařenka s Jeníkem jsou svoji, a proč bychom se tedy netěšili (ne, Jeníkova love story s Vaškem a Kecalem mě zdaleka tak nebere...). Horoucí srdce, city trvalejší skály, láska až za hrob, prostě aspoň trochu toho, čemu se v některých částech světa říká fluff.
Téma se původně jmenovalo "desatero romantických psaníček", což bohužel nebylo dost vypovídající, proto jsem přejmenovala, omlouvám se.
Copak jsem tady jedinej romantik? Ale ne, přece je na světě...
1. Láska nebeská! Každý máme v tomhle filmu ten svůj příběh. Do mých preferencí se trefil/a Wee_Wees - Jak to vidí úhoři.
2. Když už jsme u těch veselých příběhů ze života, i gumoví medvídci hoří láskou; Bellatrix Black... nám to předvedla v Zamilované aminokyseliny, aneb počátek gumové romance.
3. Jeřabina dokázala, že (nejen) na Zeměploše existuje pro každého ten pravý/á. A je schopen pro lásku velkých obětí.
Odtud vítr vane...
4. Lejdynka dokonale doplnila Pouští a pralesem, knihu, která mě provázela dětstvím, plnou nevinné, štěněcí a bezvýhradné lásky. Protože Na tom není nic špatného.
5. Jana Varga si mě zase získala důstojným zpracováním mého oblíbeného páru z Pána prstenů. Byť 90 % drabble vůbec není o romantice, zbývajících 10 % mi stačí! Hlad po uznaní....
6. may fowl zavítala tradičně k Harry Potterovi a vytvořila momentku průzračnou jako
Světlo samo.
7. Frox se inspirovala tamtéž, a vytvořila nám
Voňavé tajemství na druhou.
8. Neodolatelně, důvěrně a domácky romantická jsou budečská drabblata od Aries o Evženovi a Xenii. Za všechny - Návrat.
9. Sothis Blue tam určitě byla - Na královském karu v domě Odysseově nezaznělo jediné romantické slovo, ale byla to přesto láska jako trám.
10. A máme zde nekorunovanou, leč nepopiratelnou královnu žánru.
Danae.
Co dodat. Sama se sebou umí hrát hry na kdyby, když vyzkouší dva možné konce jednoho hrdiny... a oba jsou nádherné:
Usagi Yojimbo - Štěstí a čest kontra Souboj.
V komiksech se vůbec vyzná, třeba v Sandmanovi: Kalliopé;
ale její nejtěžší kalibr jsou anglické romantické příběhy a Jane Austenová zejména. Podezřívám Danae, že je její reinkarnací. To jinak prostě není možný! Tak například osudy jednoho sourozeneckého páru z Persuasion... Nejstrašnější zima a Asp.
So, 2011-05-07 09:45 — Aveva
Druhý pohled na romantiku
Rovnováha musí zůstat zachována, takže můj romantický výběr, aneb romantika z druhé strany.
Protože pohádky jsou sice fajn, ale někdy to ani pohádce nevyjde.
Triumfální návrat (Birute)
Někdy se pohádka střetne s realitou.
A žili šťastně až do smrti... (efka)
Romeo a Julie Revisited (Ebženka)
Případ Popelka (Lunkvil)
Někdy ani pohádka nemá dost síly, aby se ubránila mrazivé skutečnosti.
Křehká hranice (Danae)
Příručka rychlého startu (efka)
Láska a hlad (Lorelai)
A nakonec, výsledkem romantiky bývají dost často děti. A děti jsou radost.
Syn (Tall)
Ne, 2011-05-08 19:13 — nifredil
Ave, jsi hnusnej cynik!:D Já
Ave, jsi hnusnej cynik!:D
Já se v tomhle plně přikláním k Ebžence a nadšeně hnípám a mhípám, protože jsem trapnej romantik, v tom mainstreamovém harlekýnovském slova smyslu. Jakmile je někde ta láááska, tak jihnu, slzy na krajíčku. Stačí mi fakt málo, svatba na náměstí, dvě postavy v seriálu se na sebe zamilovaně podívaj, já se začínám culit a Standa se mi začíná smát:D A nemusí to být ani ten Romeo a Julie, taková ta trvající láska, co udrží manželství 40 let, jak se o ní mluví dole v diskusi, nad tou já jihnu ještě víc. Třeba takové pixarovské Up, to byly památné potoky slz. To byla Láska s velkým L. A dokonce i ta původní romantika (ne romance) tam byla.
Takže jeden velký nadšeník, Ebženko, tuhle zálibu já sdílím:-)
So, 2011-05-07 21:29 — Ebženka
hihi
tak polovinu z tvého výběru mám zařazenu v drabblích aspirujících na druhý žebříček. :-)
Jen nevím, jestli jsem to tedy neměla radši nazvat desatero MILOSTNÝCH psaníček, protože je fakt, že romantika může být i příroda - ale mně šlo právě o ty zamilované či milující se dvojice. A následkem toho je Xenie pro mě milostná hrdinka non plus ultra - mně v Ariesině podání přišlo romantické i vymetání chlupů z pokoje. :-)
So, 2011-05-07 22:51 — Esclarte
No tak když už se to naťuklo,
No tak když už se to naťuklo, tak upřímně mně někdy docela vadí, když se ztotožňují pojmy romantika a romantické s láskou a milostnými příběhy. Přece jen to není to samý, a jak vyplynulo i z dalších ukázek, romantická není zdaleka jen láska a zdaleka ne každá láska je romantická. Když se do toho zahrnují i všelijaké unylé románky a filmy, tak je to u mě degradace toho pojmu. Tyhle ukázky naštěstí nejsou ten případ a některé z nich se dají považovat i za romantické v tom původním slova smyslu. Akorát si stejně jako Aries myslím, že prostá domácí pohoda např. u těch lidolišek s romantikou moc společného nemá.
Jinak když už tu straším, tak já si z milostné romantiky cením stoslovek Krajina posedlá tmou (téma Hlad a láska...) od Lejdynky a Esteli (Naděje umrá poslední) od Sothis Blue, a z jiné romantiky například dílka Plavba za štěstím (Loď bláznů) od Eliade, Čaj (Čajové obřady) od Salome, Zlý večer (Ples příšer) od Lorelai a Tanec jiného světa od ioanniny v témže tématu.
So, 2011-05-07 22:52 — Ebženka
prostá domácí pohoda
No, to už je asi u každého jiné. Pro mě je "prostá domácí pohoda", kdy se ti dva na sebe domů těší, aniž by jimi lomcovaly hormony, výrazem největší milostné romantiky, protože to je to, co drží vztah pohromadě i po třiceti letech a co jim klidně může vydržet až do hrobu, když se toho budou držet. Ale uznávám, že já jsem v těchhle milostných věcech poměrně divná, a spoustě lidí to může připadat nuda nebo přirozené.
So, 2011-05-07 23:34 — Peggy
Máš naprostou pravdu, pod
Máš naprostou pravdu, pod tohle se podepisuju!
A ne, nejsi divná!
So, 2011-05-07 21:54 — Aries
hihi
Xénie si rozhodně nestěžuje. Akorát že teď je zas pro změnu ten můj odstavec mimo mísu, protože milostné psaníčko není ani jedno z toho, co jsem sem dala. Ale nevadí, snad to nepovede k příliš velkému zmatení
So, 2011-05-07 17:59 — Aries
Třetí pohled na romantiku
Lišák je velice potěšen, že nezůstal nepovšimnut, ale zrovna tohle bych já do romantiky neřadila. Pro mě je romantika něco úplně jiného než domácí pohoda, o slaďácích nemluvě. Takže nabízím vlastní výběr zase trochu jinak:
Esclartin příběh o Antoninovi a mandolíně, to je přímo romantická klasika: tajuplné nevšední prostředí, nádech hororové pohádky a sympatický hrdina v nesnázích. Za všechny Tanec smrti.
Z podobného důvodu se mi moc líbí i Satyr od Jeřabiny.
Intermezzo od avevy, protože těžko uchopitelná, neklidná a mnohotvárná magie Budče prostě romantická je
A ano, vítr je romantický, zvlášť když má krásná exotická jména a příchuť dálek. Přátelé plachetnic od efky
Dokonce i zprofanovaní upíři jsou svůdně přitažliví a vzrušující, když se to s nimi umí. Když se setmělo od Lejdynky
Staré Rusko je drsně mrazivá romantika sama. Čornyj voron, ja ně tvoj! od Arengil (omlouvám se za latinku, ale bylo to jednodušší).
A vždycky jsem považovala za mnohem romantičtější města než přírodu. Takže nesmím zapomenout na Vyznání nočnímu velkoměstu od ness, Prahu stínovou od Esclarte a O ztracené tváři od Arengil. Sice si nejsem jistá, jestli by to sama Arengil označila za romantiku, ale mě kouzlo Orientu vždycky děsně nadchne.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit