Tak teda ne, padavko!

Nemohla jsem si pomoct, Malvína je tu zas :D Muhehe.
Utíkali. Byl jim v patách a oni byli unavení z celodenního dobrodružství. Nakonec se na ně ale usmálo štěstí a v poslední vteřince zapadli za branku. Zhroutili se do změti končetin a za chvíli se zahradou nesl dětský smích a zuřivý štěkot.
„To bylo o fous,“ pronesl chlapec a popadal dech.
„Jo, málem ti ukousnul kus zadku,“ pochechtávalo se děvče. Chlapec začal natahovat.
„Nebul! Byl jsi statečný a můžeš se stát mým pokrevním bratrem,“ proneslo děvče slavnostně a vytáhlo z pouzdra lovecký nůž, aby mohlo napižlat chlapecké předloktí.
Kristián omdlel, Malvína se ušklíbla a boxer paní Domalípové odtáhl s nepořízenou.
A/N:Těm dvěma je tady tak sedm nebo osm let...