Artanáro pevně sevřel otcovu ruku. Na nádvoří Barad Eithel zvonila ocel.
„Já chci taky mečovat!“ vykřikl nadšeně.
„A máš na to dost síly?“ vyzvídal Fingon.
Bojující Maedhros pokynul dítěti zbraní.
„Maitimo, podej mi tamten klacek!“ křikl Fingon.
Přidřepl si k synkovi a podal mu osekaný jasanový kmínek.
„Zkus ho zlomit. Až praskne, dostaneš vlastní meč,“ slíbil.
Artanáro s ním marně zápolil. Malinké ruce jej sotva ohnuly. Málem upadl, když se pokoušel zlomit jej přes koleno.
***
Zápasil s klackem každičký den.
„Dneska už určitě praskne!“
***
Vdechl svěží mořský vzduch. Uchopil jasanovou tyč. Praskla.
Otec tu však není, aby dodržel svůj slib.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:-(
neviathiel
:-(
Ale to je ošklivě smutné:-(
Julie
Ale to je ošklivě smutné:-(
Povedené.
Martian
Povedené.
Krásné i smutné.
Rya
Krásné i smutné.