Cestovní tajemství

Tuor si přitáhl plášť blíže ke krku. Od úst se mu odvinul další obláček páry. Noční nebe věštilo sníh.
„Měli bychom rozdělat oheň,“ zašeptal.
„V Ered Wethrin obchází Stín. Nebudeme riskovat,“ pronesl Voronwë.
„Pravda. Ty jsi však z Noldor, tvůj lid překonal Helcaraxë, ale lidé…“
Elf pokýval hlavou a pravil: „Prozradil jsem ti tajemství cestovního chleba. Nyní uzrál čas, abych ti svěřil ještě jedno další.“
Vyňal z torny lahev a podal ji Tuorovi.
„Co je to?“
„Níri i Ciryamo,“ řekl Voronwë, „Námořníkovy slzy. Zahřeje tě.“
Tuor si dopřál velký doušek a mocně se rozkašlal.
„Elfe bláznivá, vždyť je to rum!“