Nejhlubší rány nekrvácejí

Hleděl na svou dospívající dceru a zjišťoval, jak moc jí nerozumí.
Vyrazili na výlet. Nohy necítil, zadýchával se, ale nejvíce námahy mu činilo našlapovat okolo ní kradmými kroky vojáka na minovém poli. Lapal každé její slovo, přemílal jej, rozlamoval, přidával významy… hledal ztracené útržky nevysloveného příběhu. Lovil záblesky perel v jejich očích, odečítal stíny z jejich rtů, bál se temnoty v sevřené dlani. A pak, když u tančících plamenů cítil její pohlazení na rameni:
„Tati, proč si nás s mámou opustil?“
Neodpověděl.
„Pamatuješ? Všude jsem chodila s tebou? Bála jsem se, že odejdeš…“
Pochopil, že některá zranění jeden výlet neuzdraví.