Hleděl na svou dospívající dceru a zjišťoval, jak moc jí nerozumí.
Vyrazili na výlet. Nohy necítil, zadýchával se, ale nejvíce námahy mu činilo našlapovat okolo ní kradmými kroky vojáka na minovém poli. Lapal každé její slovo, přemílal jej, rozlamoval, přidával významy… hledal ztracené útržky nevysloveného příběhu. Lovil záblesky perel v jejich očích, odečítal stíny z jejich rtů, bál se temnoty v sevřené dlani. A pak, když u tančících plamenů cítil její pohlazení na rameni:
„Tati, proč si nás s mámou opustil?“
Neodpověděl.
„Pamatuješ? Všude jsem chodila s tebou? Bála jsem se, že odejdeš…“
Pochopil, že některá zranění jeden výlet neuzdraví.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Řekla bych, že tohle se právě
ioannina
Řekla bych, že tohle se právě kvalifikovalo do oblíbených.
Bolestně nádherné.
nettiex
Bolestně nádherné.
Uf, tak tohle je hodně bolavé
Tora
Uf, tak tohle je hodně bolavé téma. Dobře napsané drabble. Zaťalo.
Bolestně nádherné.
Profesor
Bolestně nádherné.
au
Aries
au
Děkuji za komentáře.
Mordomor
Děkuji za komentáře.
Ach jo, to je... no, moc
Esclarte
Ach jo, to je... no, moc povedené.