V předvečer

Z obývacího pokoje se linulo týrání houslových strun. Doplňováno bylo pravidelnými ranami matčina hmoždíře, stloukala ořechy, a celkovou kakofonii scény skvěle doplňovalo otcovo chrápání. Místy proud výdechu nadzvedl noviny, jimiž měl přikryt obličej, a bylo tak možno zahlédnout jeho upocenou tvář.
Poklidný večer přerušil příchod syna. Již ode dveří s povadlým úsměvem shledal, že ani dnes není pro něho připravena teplá večeře. Ani žádná jiná. Zamlkle přisedl ke stolu doufaje, že matka přinese připravené jídlo z kuchyně, či snad dá pokyn posluhovačce.
Nestalo se.
Řehoř naštvaně odešel do svého pokoje. Snad abych se z toho zbláznil, pomyslel si před usnutím.