Bude svatba?

„Alois, máš to tu hezký,“ ozvalo se z pokoje. „Uklizeno, hrníčky srovnaný.“
„Že já tě pouštěl dovnitř,“ zamumlal jsem si pro sebe. „Lezeš mi sem teď pořád a uháníš mě. Když tě vypakuju dveřmi, vrátíš se oknem, to už tu bylo.“
Ale nasadil jsem milý tón a odpověděl: „To víš, snažím se.“
„Ale kdyby sis mě vzal, tak bys nemusel uklízet, ušetřil bys čas.“
„A nemyslíš si, Borka, že jsme moc starý na to, abychom se vzali,“ namítl jsem.
„Kdepak,“ zakontrovala ona. „Tobě je teprve 650 let, mě o 30 míň, to je u vodníků ten nejlepší věk na svatbu!“