Nahrazuji si téma Slaměný vdovec
Nadšení z letošní dámské jízdy mi kazí termín – v dubnu víkend bez internetu prostě chybí – ale setkání s kamarádkami, které vídám jen sporadicky, je super. Courání po muzeích, výstavách a obchodech střídá posezení v kavárně. Večer u vína je také skvělý a já zapomínám, že na rozdíl od mého muže nestihnu napsat všechna drabblata.
Už skoro usínám, když mi zazvoní mobil. Který… Aha, můj osamělý manžel, to musím vzít.
„Jak se máš, miláčku?“ ptám se a čekám na milá slova.
Místo popřání dobré noci se ale ozve: „Blbě. Už tři hodiny mi nejde napsat nic kloudnýho na ty pitomý opice!“
Celé je to od prvního do posledního písmenka pravda :-D
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
A to je u nás doma pořád.
Lee
A to je u nás doma pořád.
A: "Netvař se tak smutně, někteří lidé jsou skutečně nešťastní a maj zničenej život!"
B: "Třeba příšerným manželstvím, viď?!"
A: "Ale na takový malichernosti nemyslím, já mluvím o skutečným neštěstí, třeba já... já mám jenom šest kachen!!!"