27. Merrona - druhá část

Celej den se dneska těším, až si za odměnu po práci napíšu tenhle komentář :) tak jsem včera začala číst tuhle povídku, s radostným pocitem, že už má 26 kapitol, takže mám aspoň týden co číst. Jenže pak jsem zjistila, že mi manžel omylem odvezl klíče a já nemůžu ven, a tak jsem to samozřejmě přečetla celý :-D a jsem nadšená. Je to hrozně čtivý a moc mě baví postavy i ten svět, stejně jako dalším mi je nejsympatičtější Otis a doufám, že to nějak přežije, ale mám moc ráda i Lorna a Cybi a vnímavýho empatickýho hrdinu Jorika. A přiznám se, že bych se ráda dozvěděla víc o celým tom světě - jak to tam funguje, jaký vztahy mezi sebou mají Horní a Dolní země a jestli je z Horní do Dolní nějak vidět (pochopila jsem to dobře, že Anterra je v Dolní zemi, ale že ji Cybi v jedný scéně v dálce viděla, i když byla v Horní?), jaký jsou zákonitosti místní magie a vůbec...
A i když je takhle kapitola násilnější než všechny předchozí dohromady, nemůžu si pomoct, myslím, že je to dobře. Možná už jsem moc zdeformovaná, ale mám pocit, že idealizovaný vyprávění o tom, jak statečná princezna dobyla Merronu bez kapky krve a hořkosti, by moc věrohodně nevyznělo. Takže jsem ráda i za tenhle brutální pohled, ze kterýho se asi bude Cybi dlouho vzpamatovávat (a je frajerka, že to vůbec ustála a nezhroutila se; vypadalo to, že ji samotnou dost vyděsilo, co udělala), ale dělá to ten příběh uvěřitelnějším. Moc se těším na pokračování :-)

Cybi evidentně nebyla připravena na dobývání města se vším všudy. Vojsko je vojsko, a je jedno za koho/co bojuje.

Výborné. Pohádka se nám zvrtla v realitu.