Modrý Nutricius

Vlahoš von Rosret se procházel po poštovním úřadu a sledoval cvrkot. Vtom do něj někdo vrazil.
„Omlouvám se,“ řekl Slavoj svíraje hromádku dopisů.
„Nic se neděje. Copak to máš?“
„Nové známky. Několik s povozy, tři s ptáky a jednu s nutrií.“
„Nádhera.“
„Ovšem tahle, pane, ta je nejvzácnější,“ naparoval se Slavoj.
„Aha a odkud je?“ předstíral zájem Vlahoš.
„Nikdy jsem o té zemi neslyšel, ale taky tam mají známky. Na většině je jejich král Miloš, ale tady ne,“ vysvětloval zaníceně Slavoj.
„Co je to tam napsáno?“ zamžoural poštmistr na obálku.
„Je to cizí řečí, podle Grešleho to znamená ‚známka punku‘.“