Proč se Crowley začal učit matematice

„Dobře, dobře,“ vzdal se Crowley. „Platím večeři.“
Azirafal se samolibě usmál. Samozřejmě, že vždy bylo skvělé pomoci zachránit nesmrtelnou duši, ale zachránit duši a vyhrát sázku…
„Jak se ti to ale povedlo?“ pokračoval Crowley, „Už jsem ho měl skoro v kapse. Podstrčil jsem mu důkazy, zasel jsem pochybnost… Taková krásná úvaha – planety se nepohybují po dokonale kruhových drahách, nejsou tedy stvořeny dokonale. A jestliže stvoření není dokonalé, nemůže být dokonalý ani stvořitel. Proč ho to nepřipravilo o víru?“
„Crowley, Crowley,“ pokýval vševědoucně hlavou Azirafal. „Měl jsi dávat pozor, když On tvořil Sluneční soustavu. A nebo se alespoň naučit pořádně počítat.“