Díval se oknem, jak si rozčesává vodopád kaštanového hedvábí. Ruka podobná bílému alabastru se pohybovala pomalu, beze spěchu, a přitom každý tah hřebenu mohl být tím posledním. Neplakala, ale oči se jí tak zvláštně třpytily. Jako by se z nich už vytratila většina života a nahradilo ho mlčenlivé odevzdání, třebaže tělo ještě dýchalo.
Díval se a z toho pohledu se mu svíralo srdce.
Crowley nebyl démonem křižovatky dlouho - a před deseti lety udělal chybu. Teď už věděl, že to byla chyba. Stejně jako věděl, že má na lítost celý zbytek věčnosti.
"Pacta sunt servanda," zašeptal a pobídl pekelného psa vpřed.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Fandom supernatural se dneska
Nifredil
Děkuji, děkuji :)
Eloren
Děkuji, děkuji :)