Mozek mi zatuhl někde mezi Narnií a Příčnou ulicí, tak mne snad omluvíte, je to poprvé za spoustu let, co se neurony rozjely. Pff, ani tak se tomu nedá říci, proběhly s notnou dávkou inspirace a melancholie a něco sesmolily. Hloupý mozek!
Jsem básnikoid lemroid a nestydím se za to,
protože básníkem se nenazvu a lemru nechci urazit,
a přeci jenom, občasné lenošení není nikdy zlo,
něco si taky musíte prospat, než zvládnete prorazit.
Ale přišlo cosi odporně lepkavého, jeden pokoje nedá,
a tak tu po roce zase otupělá sedím, koukám, čmářu,
zase trochu načernělá, ale mnohem více bledá,
a čekám, modlím se a do básnického střeva pářu.
A kromě pár kapiček krve není toho více,
jen někde občas špetka bolesti,
ale přeci jen své přátele ctíce,
zkusím nějaké ty neřesti.
Já asi zlámu si vaz,
protože duben už je tady zas.
Nesuďte, ráno jsem neměla kávičku...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ccc, kdybych takhle básnila
Danae
Líbí!!!
Peggy
Líbí!!!