Básníku Andalusie

V drabble jsou popsány skutečné postavy a je inspirováno dvěma scénami z tohoto filmu.
Zde si můžete prohlédnout obraz, podle kterého je film pojmenován.
Salvador Dalí nikdy nepotvrdil, že by mezi ním a Lorcou existoval nějaký intimní vztah. Já si ale chci myslet, že ano.
Tehdy jsem mohl úplně hmatatelně cítit, jak rozzlobený je. Jak zneuctěný. Takový byl plán. Chtěl jsem ho ranit, a pak mu nabídnout útěchu v mé náruči. Nepřijal ji. Řekl mi sbohem, ačkoliv jsem mu nabízel celý svět! SEBE! Byl jsem si jistý, že se vrátí. Řekl jsem mu to, ale nezastavil se. Zanedlouho se vrátil do Granady. K rodině. I když ho Luis přesvědčoval, aby si to rozmyslel.
Ta zpráva mě zastihla, když jsem maloval. ČERNÁ! Propletla se se vzpomínkami, protože jeho sbohem bylo poslední. Zničila štětce, plátna, překryla jasné barvy jako truchlivý háv. I mě. Hlavně MĚ! Pro Federica.