Kdo se bojí, nesmí do lesa

Publius Quinctilius Varus je strůjce jedné z nejznámějších vojenských porážek Říma. To je skvělý důvod k hrdosti, pokud teda zrovna nejste římský generál a guvernér.

Během svého života udělal slušnou vojenskou kariéru v Judei i Germanii, kde se stal správcem čerstvě zřízené province. V roce 9, dva roky po svém jmenování, se dozvěděl o zrodivším se povstání. Posbíral tři legie, 17., 18. a 19., a vyrazil povstalým Germánům naproti, přičemž si za průvodce vybral romanizovaného Germána a veterána římských vojsk Arminia, náčelníka jednoho z "přátelských" kmenů.

Ten záměrně provedl Varova vojska složitým terénem, kde Arminiovi praví spojenci, nepřátelští Germáni, mohli římské vojsko rozdělit a po(s)tupně zmasakrovat. Samotný Varus během bitvy v Teutoburském lese spáchal sebevraždu.

Čísla oněch tří legií nebyla v římském vojsku znovu použita, protože byla považována za prokletá. Augustův životopisec Suetonius tvrdí, že dlouho po bitvě měl Augustus chodit po svém domě, bít hlavou do zdi a opakovat "Vare, Vare, vrať mi mé legie."

Samotná bitva byla častým předmětem německé národní hrdosti v devatenáctém století i později. Stala se tak zdrojem memů. Pověst o tom, že Germáni na stromy rozvěsili útroby zabitých Římanů, je pak připomenuta třeba v klipu Deutschland od Rammsteinů.