Empatie stranou

Na muže jsem nezanevřela úplně; stále tu byli kamarádi. I když občas s nevhodnými návrhy...
"Víš, že byste se k sobě s Tomášem fakt hodili?" nadhodí jednou Matěj.
Tomáše znám. Máme rádi stejné knížky a pokec o nich. Tichý, stydlivý typ, co je už tři roky sám a kluci zřejmě usoudili, že mu někoho dohodí. Někoho mě.
Jenže narozdíl ode mě nevidí před očima ten vnitřní film následků vztahu "nikdo lepší okolo zrovna není". Já ano - a nemůžu to udělat jemu ani mně.
"Víš, to se opravdu HODNĚ pleteš."
Za půlrok měl Tomáš konečně slečnu - a já zase jednou pravdu.