Jistota je jistota

Ianto se překulil na břicho a zamyšleně se zakousl do propisky.
„Co to pořád píšeš?“ zeptal se Jack bloudě prsty po Iantově páteři.
„Deník,“ odpověděl Velšan.
„Deník?“ zopakoval kapitán, „Nepřipadá ti to trochu staromódní?“
Ianto dopsal větu a otočil se na bok.
„Jacku, elektronické záznamy můžeme smazat jediným kliknutím. Dennodenně používáme pilulky zapomnění. Existují mimozemšťané manipulující vzpomínky. Tohle,“ řekl a poklepal na sešit, „je jistota. A navíc, já jsem ze staré školy.“
„Tak si tam připiš ještě tohle,“ zasmál se Jack a něco mu pošeptal.
Ianto zrudnul. „Ale to se nestalo.“
Harkness naklonil hlavu. „Ale zrovna teď se to stane.“