Pokračování Začátek konce
Přemýšlím, co jsem v minulém životě udělala strašného, že mě osud tak trestá.
Jako by nestačilo, že jsem nucena večeřet s násilnickým sirem Belwarem a rodiči, s hlavou plnou tajemného vévody z Belfortu. Ale ještě ke všemu mám na talíři nějaký divný zvíře.
Prý je to nejlahodnější pochoutka.
Dost o tom pochybuji. Zejména, když sleduji to zvláštní tělíčko... a co je sakra tohle?
Opatrně sevřu v prstech klepeto a nadzvednu ho.
„No fuj…“ zachvěji se a talíř odstrčím.
„Isabelle, děje se něco?“ zajímá se sir Belware podrážděně.
„Odmítám tuhle odpornost jíst,“ oznámím sladce.
„Issabele!“
Jejich pobouření je mi ukradené.
Odcházím.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
No, upřímně řečeno, v
Ebženka
Teď si nejsem tak úplně jistá
Neferet
Teď si nejsem tak úplně jistá, jestli se mi daří vykreslovat příběh jak mi naskakuje v hlavě. Nejde o to jak se Isabelle chovala předtím, než se u nich objevil sir Belware. Ona se skutečně chovala jako dáma, tak jak jí to učili, tak jakou jí chtěli mít, i když se jí to nelíbilo, nesouhlasila s tím a toužila po něčem jiném. Když jí řekli, že by se měla vdát začala se trošku bouřit. Došla k tomu, že by se mohla začít chovat jinak, tak aby se siru Belwareovi znelíbila a ten šel o dům dál. Proto ukradla jeho koně, doufala že se na ní bude zlobit a odjede, ale paradoxně tenhle čin ho spíše přivedl k tomu, aby oficiálně požádal o její ruku. Byla celá polámaná, takže dlouhou dobu strávila v posteli a měla čas přemýšlet. Návštěva vévody jí dala další impulz k tomu se vzepřít a možná by jí to moc dlouho nevydrželo. Zejména, když se vévoda neobjevil, když slíbil, že přijde. Byla zklamaná a zároveň sama na sebe naštvaná, že se nechala tak příliš rychle pobláznit, když přišel sir Belware a začal na ní křičet kvůli takové maličkosti. To že jí uhodil byla poslední kapka, takže se do svého vzdoru skutečně opřela. Za tím, že odmítla takové jídlo, není její nezdvořilost ani nevychovanost, za tím je snaha zbavit se sira Belwarea a ten jí dal takovou pochoutkou potřebnou munici.
No, příběhu docela rozumím,
Ebženka
No, příběhu docela rozumím, přesto byla její reakce k ničemu. Nebudu to rozpatlávat, ale její úvahy nejsou přinejmenším moc logické. Sir Belware je očividně muž, který rád krotí divoká stvoření. Vzpurností a odbojností si holka od něj nepomůže, a jediné, čeho doopravdy docílila, bylo přání jejich rodičů zbavit se jí co nejdřív, aby je neznemožnila ještě víc.
Tím nechci říct, že by tvůj příběh nebyl reálný, spíš naopak - Isabelle je pubertální naivní husička a jako taková se i zkratovitě chová, a je to tak správné, protože kdyby byla dokonalá a ušlechtilá a nevím co, tak by to prostě nebylo normální. Dávám přednost reálným lidem z masa a kostí. Jenom se trošku bojím, že pokud jsi ji chtěla vykreslit jako stoprocentně pozitivní hrdinku, úplně ti to nevyšlo. Ne že by to byla škoda.
Mimochodem, jedno z těch novějších drabble obsahuje scénu, jak I. myslí na svou zničenou matku - to je výborná scéna, která naopak ukazuje, že i pubertální husička má své světlé okamžiky a pokud se bude svých instinktů držet, pravděpodobně z ní vyroste sympatická a odvážná žena.
Ještě jsem zvědavá na toho tajemného vévodu. Jsou tu dvě možnosti - buď je to podvodník a Isabelle tvrdě dopadne (velice pravděpodobné - opět, je příliš dokonalý), nebo je to slušný muž, který se bohužel zbláznil do hezké puberťačky, která má naštěstí potenciál, a bude si z ní muset vykřesat dobrou ženu sám. Ale přiznat trochu nedokonalosti a lidskosti by mu prospělo.
To ne, nechtěla jsem jí
Neferet
To ne, nechtěla jsem jí vykreslit jako stoprocentně pozitivní hrdinku. Spíš jí vidím víc jako obyčejnou holku, která je tlačená do kouta nejen rozhodnutím okolí ale svým vlastním a pomalu se učí jak to v tom skutečném světě kolem ní tak nějak funguje. Nechtěla jsem aby se z ní stala Mary Sue, takže jsem moc ráda, že se mi jí daří vykreslovat jako reálnou postavu.
Co se týče vévody... ani já sama netuším, co z něj nakonec bude. Nepřemýšlím nad tím, co bude dál a píšu co mě napadne ve chvíli kdy se objeví nový téma. Takže jsem osobně zvědavá na to, jak to celý dopadne. Rozhodně není vyloučený, že se u něj nějaká ta nedokonalost ještě objeví.
Ostatně děkuji ti moc za komentáře. Potěšily a donutily mě nad příběhem přemýšlet ze širší perspektivy, tedy nad tím co již bylo napsáno. :)