Navazuje na má loňská a letošní drabble o Múze a jejím mladém spisovateli.
“Kolektivní hluchota v poezii nastává, když společnost nenaslouchá sdělení básníků,” řekl mladý spisovatel.
“Já tvé srdce slyším tlouci, i když jsou jiní k němu hluší…” pronesla Múza zasněně.
Mladík se prudce posadil a zíral na ni s otevřenou pusou.
“Co?” zeptala se vyjukaně.
“Jak je to dál?”
“Já… Já nevím ani co to je.”
“Marie, no tak, jak je to dál?" naléhal. "I když jsou jiní k němu hluší…”
Múza zavřela oči. “Rytmus srdce jsou noty písně... jež vede ke splynutí…” zamračila se. “Uší?” Zeptala se nechápavě.
“Marie!” výskl, chytil ji kolem pasu a zatočil s ní. “Ty se rozvzpomínáš!”
Odkazuje na báseň z drabble Napálen, které se odehrává v době, kdy mladý spisovatel svou Múzu nemohl vidět ani slyšet. http://www.sosaci.net/node/42628
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
hezký
Aries
hezký
Já si je musím letos dočíst,
strigga
Já si je musím letos dočíst, vůbec nestíhám, ale kdykoli na ně narazím, zvednou mi náladu :-)
Mě to připomíná ty starší
Killman
Mě to připomíná ty starší drabblata.
To je krásné vzpomínání a
Esti Vera
To je krásné vzpomínání a návrat k loňskému kousku :)