Teď ještě, aby se hmyzáci chovali, jak naplánováno

Geonosis, druhý rok války, asi čtyři odpoledne.
Do stanu se zase jednou opíral vítr, nesoucí zrnka prachu a písku. Zase tu byl chamsín, zasypávající mapy a ničící jemnou elektroniku. Zase tu bylo velení VAR, sklánějící se nad stolem s ubohým týraným holoprojektorem.
„Tedy,“ zachrčel Comův hlas z komlinku obaleného jemným plátnem, „propočítal jsem všechno, co šlo. Celkem tu máme osm možností. Mám je zobrazit?“
„Buď tak hodný.“
Holoprojektor trhaně a škrabavě promítl všechny verze blízké budoucnosti. Od oslnivého úspěchu po neméně oslnivý prů... švih.
„No, kdybych si mohl vybrat, bral bych tu čtvrtou,“ zhodnotil čtyřhodinovou práci palubního počítače Nameless Rex.