Kdo jsme

“Jak bylo na kurzu kreslení?” zeptal se mladý spisovatel.
“Báječně! Dokončila jsem své první dílko,” řekla Marie nadšeně a vyndala z desek obrázek.
Byla na něm ženská postava omotaná dlouhým květinovým řetězem.
“Povíš mi k němu něco?” vybídl ji.
Marie zvážněla. “Nazvala jsem jej řetězy svobody. Někdy může být příliš svobody svazující…”
“Jako když člověk ztratí paměť,” doplnil opatrně.
“Přesně tak. Když ztratíme paměť, kdo vlastně jsme?”
“Jsme to pořád my,” odvětil pevně. “I kdybychom zapomněli úplně všechno, vesmír si to bude pamatovat za nás.”
“Opravdu?” zeptala se nadějně.
“Opravdu.” Políbil ji na spánek. “Mám to z velice důvěryhodného zdroje.”