Zjevil ses v mém životě veden zákony vesmíru. Nevybrala jsem si tě, nechtěla jsem tě, nebyl jsi mým snem. Byl jsi mou noční můrou, a přesto jsi teď středem mého žití. Držíš mě pevně ve svém objetí a já se ztrácím. Vzdoruji ti, ale není sil. Mít srdce, pukalo by žalem. Mít oči, ronily by slzy. Mít hlas, nesl by se souhvězdími. Křičela bych, ne však o smrti, ale o životě. O sluncích a kometách a hvězdném prachu a o vesmíru, jež je mi otcem i matkou. Jim dávám své sbohem, tažena do tvých černých hlubin, odevzdaná, smířená, tvoje… Planeta.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je krásné. Styl psaní,
Rebelka
To je krásné. Styl psaní, nápad... nejraši bych tomu drabbleti dala tak deset kachen, aby mělo, kolik si zaslouží :).
Moc děkuji, takový krásný
Lady Lestrade
Moc děkuji, takový krásný komentář vydá za deset kachen. :)
Hezké, dojímavé.
Profesor
Hezké, dojímavé.