Jsi lapen, smrtí chycen...
A já znám teprv dnes,
že pod vojenským límcem
bezbranné hrdlo měls.
Cítím to hned – prasklá struna ve smyčcovém sólu.
Smírčí kámen puknul, vlákna kouzla leží přetrhaná. Srdce bubnuje na poplach.
Zrcadlo nemám - voda v tůni poslouží. Hledám.
Můj trhaný dech, šelest jeho tepu, vyděšené hlasy splétají ohlušující kakofonii.
Zabořím prsty do mechu. Rovnováha.
Hladina zrcadlí bledou tvář, pot a modřiny. Zkrvavený obvaz pod žebry.
Nepřežije noc, šeptá chór beznaděje. Selhalas.
Nasaju vůni Šumavy. Předivo kouzla nestihnu obnovit. Na dálku ho nevyléčím.
Váhám. Bojím se.
Jde o Martina.
Dotknu se hladiny. „Půl tvé krve. Půl bolesti.“
Chvíle zamrzla v jediném, čirém tónu. Magie zpívá.
Dál jen tisknu ránu pod žebry a sténám.
Letos se mi psalo trochu blbě - najít, jak budu psát svoji malou artušovskou Šumavu, mi chvíli trvalo, příběh mi nějak přebujel, po dlouhé pauze jsem zapomněla na spoustu věcí v psaní drabble a tak vůbec. Z tohohle drabblu jsem ale měla radost - téma mi tam docela sedlo a ukazuje se v něm jak ta temnota a syrovost mojí magické Šumavy, tak to, že jejím základem je příběh o skutečné lásce dvou lidí, kteří možná nejsou kladní hrdinové, ale já je stejně mám ráda. I záporáci (chudáci nepochopení) si zaslouží někoho, kdo by za ně dýchal. :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
amen
Aries
amen
Ze tvé Šumavy
Elluška
jsem zachytila jen kousíčky, ale už se chystám si ji přečíst celou. Kvůli prostředí, kvůli syrovým událostem, kvůli tvému poetickému a zároveň dynamickému vyjadřování.
Děkuji moc, doufám, že tě to
Jeřabina
Děkuji moc, doufám, že tě to bude bavit :)
Přiznám se, že dmd seriály
Rebelka
Přiznám se, že dmd seriály nestíhám sledovat, ale tenhle střípek krásné funguje i samostatně. Líbí se mi to moc, ta magie z toho opravdu přímo čiší.
Díky, to mě těší :)
Jeřabina
Díky, to mě těší :)