Sedánek

“Policie nás obklíčila snad ze všech stran. A my? Vysmáli jsme se jim a začali pálit z oken. Takovou přestřelku nepamatujete.”
Skupina otrhaných rabiátů seděla kolem stolu v potemnělé místnosti a popíjela.
“To nic není. Já jsem jednou přepadl vlak,” trumfoval ho druhý. “Shodili jsme kus skály na koleje a vyskákali se zbraněmi v rukou. Jenže krom zlata byla ve vlaku i kompanie vojáků.”
Třetí dopil lahev a praštil s ní o stůl. “Já měl v patách lovce lidí. Tři dny…”
“Tak a dost, zavíráme,” odkudsi se objevil čert a začal je šťouchat vidlemi. “Všichni zalézt do kotlů a spát.”